V červnu tohoto roku byl zveřejněn návrh nového, v pořadí již 9. rámcového programu EU pro výzkum, vývoj a inovace Horizont Evropa pro období let 2021 až 2027. Jak probíhá jeho vyjednávání a jakou pozici k němu zaujímá MŠMT, potažmo Česká republika?

Ponechám stranou otázku rozpočtové alokace rámcového programu, která má být sice vyšší než v případě aktuálního Horizontu 2020, ale přesto byla mnohá očekávání ještě optimističtější a pohybovala se na úrovni 125 až dokonce 160 miliard EUR. Nicméně to je čistě politická otázka, respektive otázka domluvy evropských leaderů o celkové výši a struktuře společného unijního rozpočtu. Pokud se mám vyjádřit k věcné stránce návrhu, k takzvanému legislativnímu balíčku, pak nás čeká bezesporu ještě hodně náročné práce při jeho projednávání. Je si toho koneckonců dobře vědomo i rakouské předsednictví v Radě EU, které hned zkraje svého mandátu uspořádalo ve Vídni strategické neformální jednání Rady ministrů EU odpovědných za výzkumnou agendu, a to právě na téma rámcového programu Horizont Evropa. Pozice ČR je všeobecně taková, že oceňujeme zachování či posílení úspěšných nástrojů podpory, jakými jsou granty Evropské výzkumné rady, akce Marie Skłodowska-Curie či podpora panevropských výzkumných infrastruktur. Domnívám se také, že celková architektura rámcového programu je dobře popsána a dá se s ní souhlasit.

Která agenda je diskutována nejvíce?

Nejvíce debat nutně otevírají novinky, zejména druhý pilíř, který bude mimo jiné využívat takzvaný mission-oriented approach a sdružovat konglomerát veřejných a veřejno-soukromých partnerství. Dále třetí pilíř, který předpokládá ustavení Evropské inovační rady. Jak je u komisaře Moedase zvykem, těmto novinkám předcházelo vydání tematických studií, pro otázku misí to je „Mazzucato Report“ a pro oblast inovací publikace „Europe is Back“, které jsou samozřejmě veřejně dostupné a představují základní koncepci budoucích intervencí. Jako vstupní materiály četbu doporučuji každému, kdo se v oblasti výzkumu, vývoje a inovací pohybuje.

Dá se říci něco bližšího k oněm „misím“? Je to koneckonců novinka, u které se ale předpokládá poměrně vysoký podíl na prostředcích celého Horizontu Evropa.

Koncept misí velmi zjednodušeně představuje snahu najít mezičlánek mezi obecně definovanými celospolečenskými výzvami a konkrétními výzkumnými a inovačními projekty. Cílem má být, kromě lepšího zacílení, i následné efektivnější vyhodnocování dopadu takových intervencí. Každý, kdo si Mazzucato Report prostuduje, asi pochopí, čeho se chce misemi docílit. Bude mu nicméně též zcela jasné, že je nutné identifikovat, jak reálně budou mise definovány, řízeny a vyhodnocovány. O nutnosti přesnějšího uchopení takového konceptu panuje napříč členskými státy EU konsensus a dopracování a nastavení reálných implementačních mechanismů bude velkým tématem následujících měsíců. Co považuji za klíčové, je přiblížení laikem často složitě uchopitelných témat výzkumu a inovací široké veřejnosti. Prostřednictvím misí musíme docílit nejen mnohem účinnější koordinace mezi aktéry veřejné správy při adresování socioekonomických výzev. Podstatné je veřejnosti ukázat, že výzkum, vývoj a inovace mají zásadní místo ve veřejných výdajích a jsou nejen motorem hospodářského růstu, ale také účinným nástrojem, jak se znalostně vypořádat s výzvami, které českou a evropskou veřejnost čekají nebo které již před nimi stojí nyní. A tedy že věda a výzkum jsou nezpochybnitelnými investicemi do budoucnosti.

Které nástroje se zdají být pro Česko nejdůležitější?

Klíčové jsou z hlediska ČR, ale i dalších menších členských států EU, specifické nástroje pro podporu tzv. šíření excelence a rozšiřování účasti v rámcovém programu napříč celou EU. Jde o to, aby docházelo ke snižování rozdílů ve výzkumné a inovační výkonnosti a alokace rozpočtových prostředků z rámcového programu byla geograficky proporčněji distribuována. Ať už to dopadne jakkoli, musíme vše cílit nejen k tomu, aby byla v novém rámcovém programu výrazně vyšší úspěšnost českých žadatelů, ale také abychom maximálně usnadnili synergické využívání národních zdrojů, prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů a právě Horizontu Evropa.

Jak se MŠMT připravuje?

Za účelem efektivní koordinace jsme na MŠMT vytvořili platformu, v níž jsou zastoupení hlavní aktéři na poli vědní politiky ČR. Platforma slouží jako rychlá cesta k výměně informací a formulaci naší národní pozice k projednávání dílčích aspektů rámcového programu. V takto stategické agendě je totiž komunikace a informovanost na prvním místě. Domnívám se také, že pozice ČR, kterou hájíme, je konstruktivní. Vztahy s komisařem Moedasem máme též nastaveny velmi vstřícně, což se ostatně ukázalo i během jeho nedávné návštěvy v ČR. Teď jde o to odpracovat maximum možného s vědomím naší rostoucí role v evropském výzkumném prostoru a nutnosti sdílení společných evropských hodnot a výzev.

Teď se pojďme vrátit nazpátek domů. Jak probíhá spolupráce s Ministerstvem průmyslu a obchodu, kam byla přesunuta například agenda RIS3 strategie?

Agenda byla sice přesunuta na Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale jedná se o agendu průřezovou a významnou pro všechny poskytovatele podpory na výzkum, vývoj a inovace z veřejných prostředků. Spolupráce je nyní poměrně intenzivní, neboť RIS3 strategie je tzv. umožňující podmínkou pro další programové období. V řadě úkolů vnímáme svoji spoluodpovědnost a o tuto jsme se též iniciativně přihlásili. Co vidím jako velké téma je zejména oblast tzv. „technology foresightu“ a „technology assessmentu“, které nejsou prozatím moc rozvinuty. Zde přitom leží ohromný potenciál jak při vyhledávání progresivních výzkumných a technologických trendů, které mají ovlivňovat strukturální rozvoj mnohých ekonomických odvětví, tak při vyhodnocování dopadů zavádění nových technologií na společnost. Domnívám se, že v této oblasti proto musíme posílit strategické řízení na straně příslušných orgánů státní správy ČR. Když se vrátím k samotné RIS3 strategii, tak já i pan náměstek Velčovský jsme zastoupeni v Řídicím výboru a hlas MŠMT je tak na této platformě slyšet.

A ještě jedno téma, které odbornou veřejnost zajímá. Vrcholí programové období 2014 – 2020 Evropských strukturálních a investičních fondů. Jak se ministerstvo připravuje na přípravu následujícího období?

Návrh Víceletého finančního rámce je pro českou vědu příznivý, neboť Evropská komise si uvědomuje tzv. „European Value Added“ těchto intervencí. Podstatný pokles patrný v jiných oblastech by snad nastat neměl, byť samozřejmě bude záležet na výsledcích vyjednávání na evropské i národní úrovni. Zásadní je, aby MŠMT zůstalo řídicím orgánem, a tato agenda u nás zůstala, neboť k nám i dle mého soudu přirozeně náleží. Opět, pokud to budu brát perspektivou čistě tématu tohoto rozhovoru, tak oblast výzkumu by měla dominovat..

Co bude pro MŠMT prioritou?

Potenciálních témat je bezpočet. Budeme se chtít soustředit jak na systémovou rovinu řízení výzkumu, vývoje a inovací, tak na rozvoj lidského kapitálu a prostředí výzkumných organizací. Velmi důležité bude zachovat formy financování, které jsou pro systém nejvíce efektivní, tj. například investiční výzvy pro velké výzkumné infrastruktury, pořizování elektronických informačních zdrojů, podpora aktivit typu Widening – Teaming, Twinning, ERA Chairs a synergické výzvy a podpory aktivizace žádostí výzkumných organizací do evropských programů. Pokud bych měl mimo věcné okomentovat i procesní stránku, tak cílem je zdůraznění specifik výzkumu a vývoje, jednoznačný důraz na výstupy a výsledky a jejich kvalitu a s tím spojené zvýšení flexibility a snížení administrativní náročnosti. Další klíčovou oblastí je sladění s rámcovým programem EU Horizontem Evropa. Obecně je bohužel koordinace národních zdrojů, rámcového programu a operačního programu nesmírně složitá, a je to pro nás všechny velkou výzvou a zadáním na národní úrovni, stejně jako pro Evropskou komisi. Vše výše uvedené na MŠMT koordinuje pan náměstek Velčovský, takže celá příprava je, dovolím si tvrdit, v těch vůbec nejlepších rukou. Intenzivně se o tom radíme a věřím, že v příštím operačním programu posuneme řadu věcí dále, ku prospěchu ČR.

Děkujeme a přejeme mnoho úspěchů.

Rozhovor vedl Aleš Vlk.

První část rozhovoru, ve které jsme se ptali například na Metodiku 2017+ nebo seznam výzkumných organizací, si můžete přečíst zde.

Pavel Doleček

Pověřený náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu. Na MŠMT působil na pozici vedoucího oddělení koncepčního odboru vysokých škol. Posléze působil na pozici zástupce náměstka pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu. Od konce roku 2017 vykonává funkci pověřeného náměstka pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu. V rámci současné a předchozích pozic se podílel na koncepci a realizaci vysokoškolské a vědní politiky státu v gesci ministerstva, tj. včetně mezinárodní bilaterální a multilaterální spolupráce, legislativy a financování. Je členem řady odborných poradních orgánů, rad a výborů.