Skupina odborníků, věnující se práci s lidmi závislými na návykových látkách, se několik let zabývala myšlenkou vytvořit i v České republice mobilní aplikaci, která by byla funkčním pomocníkem v doléčovacím programu. Po několika letech práce se aplikace dostává k cílové skupině lidí.
„Mezi adiktology je řada odborníků, kteří se pravidelně scházejí a všem už před lety přišlo užitečné, aby doposud známé poznatky byly shrnuty v jedné aplikaci. Při její tvorbě jsme kromě odborníků přizvali i bývalé uživatele návykových látek, kteří dlouhodobě abstinují, i ty, kteří jsou v procesu léčby. Se všemi jsme konzultovali, co při léčbě užitečné je a co není. Potkávali jsme se ve fokusních skupinách, kde jsme sbírali témata, poté jsme je vyhodnocovali i s IT skupinou, která vyhodnocovala, co je možné při tvorbě aplikace z jejich hlediska. Za vznikem aplikace je tedy řada lidí, kteří se snaží lidem pomoci v doléčovací fázi,“ uvedl psychoterapeut a pedagog Michal Růžička z Ústavu speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty Univerzity Palackého a zároveň hlavní řešitel projektu, jenž podpořila Technologická agentura České republiky.
Mobilní aplikace je nyní určena klientům doléčovacího programu a Poradny pro alkoholové a jiné závislosti v olomouckém P-centru. Na dalších pracovištích se zatím testuje. Využívá ji jak terapeut, tak klient, primárně je však určena klientům. Je založena na všímavosti, klient se tedy jejím prostřednictvím vzdělává a zároveň si přitom hlídá určitý denní program tak, aby minimalizoval rizika výskytu tzv. bažení, tedy chuti po návykové látce.
„Jde vlastně o jakýsi interaktivní deník, který každý den připomíná klientovi vše, co je pro abstinenci důležité. Aplikace se ho například ptá na spánek a klient v dotazníku aplikace vyplňuje informaci, jestli se dostatečně vyspal, nebo co mu v tom bránilo. Zároveň se v edukační kapitole dozví, proč je pro abstinenci spánek důležitý. Podobně je to s tématy, jakými jsou strava, fyzická aktivita, stres, který je také častým spouštěčem tzv. bažení. Aplikace poskytuje i informace o vztazích a jejich budování, ptá se na zdravotní stránku klienta, na to, jak se klient cítí, i na to, jak moc vnímá pokušení k dané látce, jak se mu daří abstinovat, jak tráví svůj volný čas, ptá se ho i na odpočinek, který je pro život v rovnováze stejně tak důležitý, obecně i na to, jak je s uplynulým dnem spokojený. Na všechny otázky klient každý den ve škálách aplikace odpovídá a zároveň své odpovědi může i komentovat. Poté, co informace v aplikaci uloží a odešle, může jeho terapeut v rozmezí dnů, týdnů sledovat, jak si klient v doléčovacím programu vede. Také klient díky edukaci zřetelněji vnímá, zda je schopen naplňovat určitá kritéria, nebo zda má větší touhu po návykové látce,“ popsal Michal Růžička.
Dodal, že terapeut se takto věnoval klientům i dříve, ale pouze prostřednictvím papírových dotazníků. Každý z odborníků adiktologické skupiny si tak hlídal pouze svá data.
„Mobilní aplikace je velkým posunem v interakci. Klient, který nerad čte, může si mnohé i v edukativní části poslechnout,“ doplnil Michal Růžička. V aplikaci jsou určité kapitoly totiž přístupné i v audio podobě, přičemž slovy do ní přispěl český divadelní a filmový herec, moderátor a recitátor Alfred Strejček. V doléčovací fázi se prostřednictvím aplikace pak nabízí i kvízy či odkazy na podcasty. Součástí jsou i SOS kontakty či takzvaná krabička poslední záchrany, která slouží těm, kteří mají problém abstinenci udržet.
„V této schránce mobilní aplikace mají klienti většinou osobní sugestivní hesla, například odkaz na písničku, která je může takzvaně vykopnout z problému. Mohou tam mít i fotky z různých výletů, tedy vzpomínky na dobu, kdy abstinovali, kdy jim bylo dobře. Rodiče v ní mohou mít fotky svých dětí, kvůli kterým abstinují a podobně. Vlastně jde o jakousi motivační nástěnku,“ doplnil Michal Růžička a zdůraznil, že i při veškeré nabídce nemusí být nová aplikace vhodná pro všechny. Klient musí sám chtít dennodenně vyplňovat řadu dat, která pak s terapeutem vyhodnocuje.
V zahraniční existují podobné aplikace už několik let. „I my jsme o ní přemýšleli už v době, kdy se i tady začaly používat mobilní telefony a internet. Ale ještě před pěti lety je ne všichni klienti u nás měli. Dnes je situace zcela jiná. Dennodenně se setkáváme s lidmi, kteří nemají bydlení, práci, telefon, ale internet snad mají všichni. V aplikaci mohou fungovat různě dlouhý čas. Měla by pro ně být motivační, ne zatěžující,“ dodal.
Aplikace vznikla díky projektu Aplikace pro rozvoj sociálních kompetencí osob se závislostí v kontextu indikace speciálně pedagogické a terapeutické intervence. V současné době je bezplatně používána klienty a existují už i první výstupy, jež z jejího používání vyplynuly. I o nich se odborníci budou bavit na chystané konferenci. Na vzniku aplikace se finančně podílela Technologická agentura ČR v rámci Programu ÉTA.
Autor: Milada Křížková Hronová
Foto: archiv Michala Růžičky
Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
