instagramfacebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
instagramfacebooktwittergoogle

Unikátní technologie pro elektronové mikroskopy

25. 4. 2017
Unikátní technologie pro elektronové mikroskopy

V České republice se příliš nedaří komercializovat výsledky výzkumu a zároveň motivovat a udržet si kvalitní vědce. Startup NenoVision je přitom příkladem toho, že to jde. Prošel programem pro začínající podnikatele JIC ENTER a brzy po té se stal vůbec prvním spin-offem CEITEC VUT. Jejich vynález, který posouvá možnosti elektronové mikroskopie, nyní používají ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR.

Zařízení LiteScope od firmy NenoVision propojuje dvourozměrný obraz z elektonového mikroskopu a trojrozměrný obraz z mikroskopu atomárních sil. S takovou přesností a zároveň v reálném čase toto zbrazení žádné jiné zařízení na světě neumí. Vidět hloubku i členitost miniaturních vzorků je přitom klíčové pro výzkum solárních článků nebo mikročipů.

Toto řešení zlepšuje možnosti elektronové mikroskopie, která má v Brně světovou úroveň. Třetina celosvětové produkce tohoto typu přístrojů se ročně vyrobí právě tady. Trh s elektronovými mikroskopy navíc dál roste se zvyšujícími se nároky výzkumu v oblasti nanotechnologií a biotechnologií. LiteScope tak může najít své využití v polovodičovém, automobilovém a strojírenském průmyslu.

obrázek pořízený pomocí CPEM Correlative Probe and electron microscopy kovové povrchy po mechanickém cyklickém zatěžování 2

Obrázek pořízený pomocí CPEM (Correlative Probe and electron microscopy) - kovové povrchy po mechanickém cyklickém zatěžování

Dle analýz Frost & Sullivan se v roce 2016 prodalo asi 4 100 kusů elektronových mikroskopů, v roce 2020 by to mělo být až 5 700 kusů. Pracoviště navíc přístroje zhruba po osmi letech obměňují. Cílem NenoVision je prodávat desítky kusů svého zařízení ročně. Společnost se ale nehodlá zastavit u jediného produktu. „Cílíme na to stát se klíčovým hráčem v oblasti vývoje a výroby vědeckých měřících přístrojů. Chceme působit jako most mezi akademickou půdou a businessem tím, že bude komercializovat další výsledky výzkumu akademické sféry,“ plánuje ředitel společnosti NenoVision Jan Neuman. Podobně jako jeho kolegové má za sebou výzkumnickou zkušenost z CEITEC VUT a zároveň také řídí další firmu Optik Instruments.

LiteScope vyjde na jednotky milionů korun. Prvním pracovištěm, které jej koupilo, je Fyzikální ústav Akademie věd ČR. „Spolupracujeme s CEITEC VUT a vznik zařízení LiteScope jsme vzrušeně sledovali z povzdálí. Když se objevila možnost mít jedno také na našem pracovišti, nebylo nad čím přemýšlet. Jeho výhodou je kromě modularity a kvality zobrazení také to, že umí pracovat ve tmě. To se hodí při zkoumání fotoodezvy nanostruktur tenkovrstvých solárních článků,“ plánuje vedoucí vědecký pracovník Antonín Fejfar z Oddělení tenkých vrstev a nanostruktur. Tenkovrstvé fotovoltaické články mají oproti deskovým výhodu v podstatně nižší spotřebě křemíku a jednodušším výrobním procesu. Jejich nevýhoda je ale nízká účinnost, a právě tu by chtěl Fejfarův tým díky výzkumu zvýšit.

 

LiteScope 1

Zařízení LiteScope

 

Zdroj: JIC, Vědavýzkum.cz