Diplomaté, úředníci i stovky dalších expertů nicméně na přípravách předsednictví pracují již dlouhé měsíce. Ani my na Masarykově univerzitě jsme nezaháleli: naplno běží příprava dvou největších vědecky orientovaných akcí českého předsednictví. Brno a jihomoravský region tak dostojí své reputaci českého Silicon Valley a technologického centra v rámci celé země, kterou úspěšně budujeme řadu let také díky fondům EU.
Již na začátku předsednictví, ve dnech 20. až 23. července, bude Brno hostit mezinárodní genetickou konferenci pořádanou u příležitosti 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, jehož život a výzkum je s Brnem nerozlučně spjat. Výkonná rada UNESCO již vloni rozhodla, že toto jubileum zařadí na seznam významných kulturních výročí, a záštitu poskytl i Senát Parlamentu ČR. Konference ovšem nebude jen připomínkou a uctěním Mendelovy osobnosti, ale rovněž vrcholnou vědeckou událostí, které se zúčastní řada excelentních vědců, včetně několika nositelů Nobelovy ceny. Na konferenci budou diskutována aktuální témata z oblasti genetiky člověka se zaměřením na vzácná dědičná onemocnění i predispozice k nádorům, dále genetika živočichů a rostlin včetně problematiky GMO nebo genetika bakterií a virů. Vědci se také budou věnovat etickým otázkám spojeným s diagnostikou a screeningem genetických onemocnění nebo uplatněním nových genomických technologií v medicíně či zemědělství. Na odbornou konferenci pak ve dnech 23. až 24. července naváže Festival Mendel, který zprostředkuje aktuální poznatky genetického výzkumu široké veřejnosti a nabídne řadu kulturních zážitků.
Druhou špičkovou mezinárodní vědeckou akcí bude „Mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách – ICRI 2022“, kterou mezi 19. a 21. říjnem Masarykova univerzita pořádá společně s ministerstvem školství a dalšími partnery. Díky této akci se v moravské metropoli setká na pět set světových kapacit z oblasti tzv. výzkumných infrastruktur, tedy špičkových a skvěle vybavených výzkumných pracovišť, která umožňují nejpokročilejší experimenty v oblasti např. fyzikálních či lékařských věd a pomáhají tak vyvíjet nejmodernější technologické inovace. Právě díky výzkumným infrastrukturám se v dnešním světě posouvají hranice možného.
V ČR jsou za vědecké infrastruktury považovány například některá pracoviště středoevropského technologického institutu CEITEC v Brně či ELI v Dolních Břežanech u Prahy. Jejich charakteristickým rysem je, že své špičkové zázemí poskytují také dalším uživatelům. Dále platí, že na skutečně velkých výzkumných infrastrukturách se vždy podílí několik zemí, od jednotek po desítky. Špičková věda je totiž dnes už tak nákladná, že si ji jen málokterá země může dovolit provozovat sama.
Chceme-li v budoucnosti obstát v náročném a kompetitivním prostředí, v němž budou technologie hrát stále větší roli, nelze toho dosáhnout bez podpory a zapojení do výzkumných infrastruktur. Také proto jsou jednou z hlavních priorit českého předsednictví v oblasti vědy a výzkumu právě výzkumné infrastruktury. To považuji za nesmírně důležité.
Z pozice rektora Masarykovy univerzity a předsedy České konference rektorů mohu potvrdit, že česká akademická obec vnímá české předsednictví jako důležitou a výjimečnou příležitost a je připravena svým dílem přispět k jeho zdárnému průběhu.
Autor: Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity a předseda České konference rektorů
Zdroj: Hospodářské noviny
