Názory

Rozhovor s Evou Zažímalovou: Umím si představit navýšení rozpočtu Akademie věd na 6,5 miliardy korun

Navrhly ji čtyři desítky z 54 ústavů Akademie věd a na sněmu byla jasně zvolena nástupkyní Jiřího Drahoše. Po prezidentově podpisu začne jednat i s politiky. „V žádném případě bychom nesouhlasili, aby rozpočtová kapitola Akademie věd spadla pod plánované ministerstvo výzkumu,“ říká biochemička Eva Zažímalová. S kolegy se obává eventuálních politických tlaků.

Základní údaje: Martin Rychlík; 16.1.2017

Financování výzkumu na vysokých školách v (polo)čase rozpadu vědní politiky

Říká se, že političtí propagandisté a obchodníci s drogami nemají konzumovat vlastní zboží. Této staré moudrosti se nedržel úřad vicepremiéra Bělobrádka, a tak se při práci na Metodice 2017+ podle všeho zasnil a přenesl do časů, když již bude platit nějaký nový, zatím ovšem ani nenapsaný zákon o podpoře výzkumu. Výsledkem je několik poměrně podstatných problémů, z nichž některé se projevují už teď a další vystoupí na povrch časem.

Základní údaje: Jiří Nantl; 12.1.2017

Postdoctoral Associate positions in cancer research

Zobrazení na úvodní stránce: Ano
Textové pole: Místo výkonu: Praha

Institute of Organic Chemistry and Biochemistry of the Czech Academy of Sciences (IOCB Prague)) is looking for candidates for the Postdoctoral Associate positions in cancer research.

Snědený krám společenských věd

Proč z nejvyspělejších zemí světa (OECD) právě Česko dává na společenské vědy nejmenší podíl veřejný výdajů na vědu a výzkum (VaV)? Jsou si toho vědomi kapitáni našeho systému VaV a co na to říkají? Ví se proč tomu tak je a je v tom nějaký strategický záměr? Ne. Současný stav je výsledkem slepé historie, neschopnosti se na něčem jiném než status-quo shodnout a nedostatku kvalitních informací, které by situaci ozřejmily a změny opodstatnily.

Základní údaje: Daniel Münich; 10.1.2017

Poznámky k vědní politice v ČR

Začátek nového roku je podle mého názoru dobrým okamžikem pro jakousi soukromou aktualizovanou inventuru mých názorů na hlavní otázky vědní politiky v České republice, a to i v souvislosti s tím, že jsem jedním z poradců premiéra pro oblast výzkumu a vysokých škol. Následující text je pokusem o takový přehled. Některé pasáže jsou sice více či méně opakováním toho, co jsem už někde napsal, ale myslím, že to nevadí – platí přece, že opakování je matkou moudrosti...

Základní údaje: Václav Hořejší; 9.1.2017

Bezradná vláda a legislativní kočkopes

V předchozím příspěvku jsem krátce okomentoval legislativní rej kolem vládní novely zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, kterou poslanecká sněmovna schválila 25. května 2016 jako zákon 194/2016 Sb. s platností od 1. 7. 2016. To, co se kolem této novely děje, je smutnou ilustrací bezradnosti vlády ve věci, která vyžaduje znalost souvislosti právních norem EU v oblasti výzkumu a vývoje s našimi národními právními normami.

Základní údaje: Jiří Chýla; 5.1.2017

Bilancování pokroku v hodnocení výzkumu: rok 2016 a výhled na rok 2017

Všechny noviny nyní bilancují události roku 2016 a vyhlíží události roku 2017. O pokroku v hodnocení české vědy jsem tam ale nenašel nic. Tak si zabilancuji sám zde. Pokud jde o hodnocení VaV byl rok 2016 rokem zklamaných nadějí. A v roce nadcházejícím tomu bohužel velmi pravděpodobně nebude jinak.

Základní údaje: Daniel Münich; 2.1.2017

Věda v éře nejistot

Možná jsme si v Česku zvykli až moc fňukat. Měli bychom tedy vědět, jak vypadá skutečný průšvih – třeba i ve financování vědy. Není to tak dávno, co byla Brazílie jako součást uskupení BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) považována za rychle se rozvíjející ekonomiku, jakéhosi jihoamerického jaguára. Jenže přišla rána: těžká recese.

Základní údaje: Martin Rychlík; 31.12.2016

Měření kvality a produktivity vědců – smysluplné či iluzorní?

Vědci se zabývají buď „nepraktickým“ výzkumem základním nebo výzkumem aplikovaným, který směřuje k něčemu prakticky užitečnému. S určením kvality aplikovaného výzkumu by neměly být potíže – pozná se prostě podle toho, jestli se z něj zrodí nějaký komerčně úspěšný nový výrobek či technologie. Klasickými příklady jsou třeba gelové kontaktní čočky, nová léčiva nebo bakterie požírající znečišťující ropné látky.

Základní údaje: Václav Hořejší; 23.12.2016

základní výzkum

Brání kafemlejnek vládě céček?

Tento text je reakcí na článek Michaela Šebka “R.I.P. kafemlejnku, přichází Bílá paní”, který vyšel na portále vedavyzkum.cz 5. 12. 2016 a je reakcí na můj předchozí článek z 2.12.

Základní údaje: Václav Hořejší; 19.12.2016

Jak odstranit vnitřní dluh ve financování české vědy?

Stálicí debat o české vědní politice je otázka správného poměru institucionálního a grantového financování. Tedy poměru prostředků, které výzkumné instituce získávají podle určitého klíče od státu, oproti prostředkům, které na základě soutěže v jednotlivých grantových schématech přinášejí na domovské instituce ve formě projektů jednotliví vědci či vědecké týmy.