Věda jako společenská služba a Národní programy udržitelnosti

Hned na začátku konference o byrokratizaci vědy mne zaujal náměstek ministra financí Tomáš Vyhnánek tvrzením, že věda není tak úplně společenská služba. Ne, že bych to úplně nečekal, je to totiž reflexe reality, kdy si politici mezi sebou říkají: Když nemáme nové technologie, když nejsou průmyslové spolupráce a když ti vědci ani neučí, k čemu nám ta věda vlastně je?

Základní údaje

Dalibor Štys

30.4.2017

Hledá se vědec

Věda je z podstaty hodně mezinárodní. První výsledky z nového profesního portálu ResearchJobs.cz ale ukazují, že české veřejné vysoké školy a ústavy loví hlavně Čechy. Na jeden inzerát publikovaný v angličtině připadají tři v češtině.

Základní údaje

Martin Rychlík

28.4.2017

Byrokracie ve vědě

Jak zde již bylo reportováno, před několika dny se konala půldenní konference na téma „Byrokratizace vědy, aneb proč nebudeme mít nobelistu?“, na kterou jsem byl též pozván. Pozoruhodné bylo, že se nedostavil nikdo z MŠMT, pravděpodobně největšího viníka té dnešní byrokratizace vědy. Většina desetiminutových příspěvků panelistů byla podle mého názoru příliš krotká, dalo by se i říci jalová; zvláště příspěvek místopředsedy RVVI Markse byl mnohomluvný, ale bez jasného názoru, jak s problémem naložit. Nejjasněji a nejkonkrétněji hovořil Radek Zbořil z Univerzity Palackého v Olomouci.

Základní údaje

Václav Hořejší

27.4.2017

• konference
• byrokracie

Polemika s Jiřím Chýlou aneb mysleli jsme to dobře ...

V minulém týdnu do probíhajících debat o hodnocení výzkumu a taktéž o bilancování působení vicepremiéra pro vědu v tomto volebním období přispěl Jiří Chýla. Jeho vstup potěšil vládní sekci pro výzkum, která na twitteru inzerovala tento příspěvek jako polemiku se mnou a Danielem Münichem, resp. našimi komentáři v Lidových novinách dne 5. 4. 2017. Domnívám se však, že radost na Úřadu vlády nebyla na místě, neboť o skutečnou polemiku nejde. S Jiřím Chýlou se v našem pohledu v něčem shodujeme a ve spoustě věcí ovšem zcela míjíme.

Základní údaje

Jiří Nantl

26.4.2017

• metodika
• kafemlejnek
• Hodnocení výzkumných organizací

Elektronová mikroskopie, chlouba Česka

Zhruba třetina světových mikroskopů má původ v Brně, kde sídlí společnosti Tescan, FEI, Delong Instruments i Ústav přístrojovové techniky Akademie věd ČR. První československé mikroskopy byly vyvinuty v padesátých letech minulého století. Dnes do světa míří více než 90 % vyrobených přístrojů.

Základní údaje

Martin Rychlík

24.4.2017

• aplikovaný výzkum
• Akademie věd ČR
• Brno
• mikroskopie
• ÚPT

Dobře míněný polotovar

V Lidových novinách z 5.4. vyšly dvě krátké úvahy Daniela Münicha a Jiřího Nantla hodnotící působení Pavla Bělobrádka ve funkci vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace. Prvně jmenovaný své hodnocení následně rozvedl v textu na tomto severu, příznačně nazvaném Láhev řízení vědy zůstala poloprázdná.

Základní údaje

Jiří Chýla

21.4.2017

• metodika
• kafemlejnek
• Hodnocení výzkumných organizací

Jak bojovat s predátorským publikováním?

Predátorské časopisy podlamují věrohodnost vědeckého publikování. Nejhorší z nich za úplatu bez řádného peer review otisknou cokoliv. Jeffrey Beall, knihovník z University of Colorado, na svém blogu sestavoval seznamy „potenciálně“ predátorských časopisů a vydavatelství...

Základní údaje

Martin Srholec

20.4.2017

• Predátorské časopisy
• Beall
• studie
• idea

Predátor 2

Kolegové Martin Srholec a Vítek Macháček z IDEA finalizují 'dvojku' v řadě studií o predátorských časopisech. Budou ji prezentovat na veřejném semináři 2. května'17. Téma predátorských časopisů je populární skoro jako akční filmy, takže po 'jedničce' snad ani nešlo neudělat 'dvojku'. Zatímco akční filmy jsou jen zábava, predátorské publikování je velký nešvar a problém. Nová studie IDEA pomůže nahlédnout, jak členitý problém predátorství je, a že se na boj s ním nedají napasovat jednoduché poučky.

Základní údaje

Daniel Münich

19.4.2017

• Predátorské časopisy
• Hodnocení výzkumných organizací

Tomáš Zima: Chci být opět rektorem Karlova učení

„Jiří Drahoš je významná osobnost vědy a vítám každého kvalitního kandidáta na prezidenta České republiky,“ řekl v rozhovoru Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy (UK), jenž vede školu s rozpočtem 9,5 miliardy korun na rok.

Základní údaje

Martin Rychlík

18.4.2017

• Univerzita Karlova
• rozhovor

S výzkumem fotovoltaiky pomůže slavný navrátilec

Nejen výkonnější solární panely, ale též zájem o širší souvislosti „čisté“ energetiky. O to jde Centru pokročilé fotovoltaiky (CAP), které vzniká v Praze za 164 milionů korun z unijních fondů. Ideovým otcem je Tomáš Markvart z University of Southampton, jenž se vrací do Česka, odkud roku 1968 emigroval před vojsky Varšavské smlouvy.

Základní údaje

Martin Rychlík

16.4.2017

• České vysoké učení technické v Praze