Ve stínu kafemlejnku

Ve stínu nekončících debat o konci věčného kafemlejnku (hodnocení výzkumných institucí) zůstává stranou zájmu (ne)hodnocení programů účelové podpory výzkumu a vývoje (VaV). Ačkoliv se v rámci programů formou grantů a dotací rozděluje možná až polovina veřejné podpory VaV, hodnocení programů se u nás neprovádí. To, co se u nás dlouhá léta za hodnocení programů vydává je potěmkinovskou vesnicí. Nespočet vládních strategií a usnesení v dané věci se opakovaně nesplnilo, zodpovědným to moc nevadí, ale peněz daňových poplatníků na nehodnocené programy proudí stálé více.

Základní údaje

Daniel Münich

1.9.2016

• hodnocení

Posedlost impakty a její hořké plody

Mnoho českých akademiků je posedlých impakt faktorem (IF) vědeckých časopisů. Posedlost má na svědomí kafemlejnek, automat předělující pracovištím peníze podle IF, kde jeho vědci posledních pět let publikovali. IF je ukazatel jednoduchý, manipulovatelný, a i proto v řadě případů velmi zavádějící. Špičkové časopisy mají vysoký IF. Vysoký IF však automaticky neznamená, že je časopis špičkový.

Základní údaje

Daniel Münich

29.8.2016

• financování
• hodnocení

Proč také potřebujeme společenskovědní výzkum

Společenskovědní výzkum, včetně bádání v historii, není přednostně záležitostí zajímavou, ale společensky potřebnou a pro současnost i budoucnost užitečnou.

Základní údaje

Rut Bízková

19.8.2016

Čtvrtá role univerzit

Univerzity jsou významnými centry vzdělávání a výzkumu. Stále více působí jako centra „transferu znalostí“ a mimořádný kulturní význam mají pro rozvoj regionů, ve kterých sídlí. Tato „čtvrtá role univerzit“ by měla být v jejich financování zohledněna a tam, kde existují významné regionální disparity, by měl být specificky podpořen také výzkum.

Základní údaje

Rut Bízková

19.8.2016

O kejklířích a nové době

Sledujeme média – nejen televizi, ale také internet a všechny možné sociální sítě, např. na mobilu, všude tam, kde se právě pohybujeme - a z dodaných informací a zpráv si vytváříme příběh a svou verzi dějin.

Základní údaje

Rut Bízková

19.8.2016

Utrpení vědeckého informačního systému

Prázdniny pomalu končí a Sekce Úřadu vlády pro výzkum, vývoj a inovace (VaV) seč může stále oživuje informační systém (ISVaV). Ten se po více než deseti letech koncem května nečekaně odmlčel. Snaha převést správu ISVaV z externích do vlastních rukou je správná. Způsob provedení však byl krajně neprofesionální. Opětovně zprovozněny dosud byly jednodušší a méně významné části ISVaV. Na zprovoznění náročnějších a důležitějších částí si ještě musíme počkat. Koncem roku tak můžeme být zpět tam, kde jsme byli už před lety.

Základní údaje

Daniel Münich

18.8.2016

Vyvinuli jsme MP3 i „hmyzí oko“

„Založení naší kontaktní kanceláře je možné v každé průmyslové hi-tech zemi, mezi něž určitě patří i Česká republika,“ říká profesor Reimund Neugebauer, prezident Fraunhoferovy společnosti, která exceluje v aplikovaném výzkumu. Její roční rozpočet je 2,1 miliardy eur čili asi 57 miliard korun.

Základní údaje

Martin Rychlík

8.8.2016

Bez základního výzkumu by neexistoval ani Google, říká prezident německé vědecké společnosti Martin Stratmann

„S českými vědeckými ústavy máme přes padesát spoluprací. Zajímáme se o nová výzkumná centra v Česku – například laser ELI. A máme též zájem o rozvoj další vědecké spolupráce,“ říká Martin Stratmann, jenž předsedá německé vědecké společnosti MaxPlanck Gesellschaft (MPG). Ta v Německu zastřešuje činnost více než 80 elitních vědeckých ústavů, v nichž dnes působí osmnáct nositelů Nobelovy ceny. Její roční rozpočet činí impozantních 44 miliard korun.

Základní údaje

Martin Rychlík

8.8.2016

Stipendii jsme podpořili 52 nobelistů

Čeští „humboldtiáni“ by měli sebevědomě propagovat svou vlast, to, že i ona má vědě co nabídnout, říká profesor Helmut Schwarz, prezident Humboldtovy nadace.

Základní údaje

Martin Rychlík

8.8.2016

Jiří Nantl: Přilákejme britské akademiky do Česka

Britské referendum o vystoupení Spojeného království z Evropské unie otevírá řadu otázek, mimo jiné také o budoucích podmínkách pro britské vědce a akademické instituce. Společné finanční mechanismy EU jsou totiž v současnosti zásadním faktorem pro vědy v evropských zemích a granty Evropské výzkumné rady jsou obecně uznávanou značkou špičkové vědy. V prostředí současné vědy je rovněž zásadní vazba jednotlivých institucí na celoevropské sítě výzkumných infrastruktur, bez jejichž podpory některé typy výzkumu prakticky nelze úspěšně realizovat. Lze tedy očekávat, že po odchodu Velké Británie z EU se podmínky pro výzkum v Británii zkomplikují. Podle průzkumů realizovaných britskými odbornými periodiky až 40 procent britských akademiků hodlá zvažovat v případě brexitu odchod do jiné země.

Základní údaje

Jiří Nantl

8.8.2016