Snědený krám společenských věd

Proč z nejvyspělejších zemí světa (OECD) právě Česko dává na společenské vědy nejmenší podíl veřejný výdajů na vědu a výzkum (VaV)? Jsou si toho vědomi kapitáni našeho systému VaV a co na to říkají? Ví se proč tomu tak je a je v tom nějaký strategický záměr? Ne. Současný stav je výsledkem slepé historie, neschopnosti se na něčem jiném než status-quo shodnout a nedostatku kvalitních informací, které by situaci ozřejmily a změny opodstatnily.

Základní údaje

Daniel Münich

10.1.2017

Poznámky k vědní politice v ČR

Začátek nového roku je podle mého názoru dobrým okamžikem pro jakousi soukromou aktualizovanou inventuru mých názorů na hlavní otázky vědní politiky v České republice, a to i v souvislosti s tím, že jsem jedním z poradců premiéra pro oblast výzkumu a vysokých škol. Následující text je pokusem o takový přehled. Některé pasáže jsou sice více či méně opakováním toho, co jsem už někde napsal, ale myslím, že to nevadí – platí přece, že opakování je matkou moudrosti...

Základní údaje

Václav Hořejší

9.1.2017

• financování
• hodnocení
• výzkum, vývoj a inovace
• politika VaV

Bezradná vláda a legislativní kočkopes

V předchozím příspěvku jsem krátce okomentoval legislativní rej kolem vládní novely zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, kterou poslanecká sněmovna schválila 25. května 2016 jako zákon 194/2016 Sb. s platností od 1. 7. 2016. To, co se kolem této novely děje, je smutnou ilustrací bezradnosti vlády ve věci, která vyžaduje znalost souvislosti právních norem EU v oblasti výzkumu a vývoje s našimi národními právními normami.

Základní údaje

Jiří Chýla

5.1.2017

• novela
• 130/2002

Bilancování pokroku v hodnocení výzkumu: rok 2016 a výhled na rok 2017

Všechny noviny nyní bilancují události roku 2016 a vyhlíží události roku 2017. O pokroku v hodnocení české vědy jsem tam ale nenašel nic. Tak si zabilancuji sám zde. Pokud jde o hodnocení VaV byl rok 2016 rokem zklamaných nadějí. A v roce nadcházejícím tomu bohužel velmi pravděpodobně nebude jinak.

Základní údaje

Daniel Münich

2.1.2017

• metodika
• kafemlejnek
• Hodnocení výzkumných organizací

Věda v éře nejistot

Možná jsme si v Česku zvykli až moc fňukat. Měli bychom tedy vědět, jak vypadá skutečný průšvih – třeba i ve financování vědy. Není to tak dávno, co byla Brazílie jako součást uskupení BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) považována za rychle se rozvíjející ekonomiku, jakéhosi jihoamerického jaguára. Jenže přišla rána: těžká recese.

Základní údaje

Martin Rychlík

31.12.2016

Měření kvality a produktivity vědců – smysluplné či iluzorní?

Vědci se zabývají buď „nepraktickým“ výzkumem základním nebo výzkumem aplikovaným, který směřuje k něčemu prakticky užitečnému. S určením kvality aplikovaného výzkumu by neměly být potíže – pozná se prostě podle toho, jestli se z něj zrodí nějaký komerčně úspěšný nový výrobek či technologie. Klasickými příklady jsou třeba gelové kontaktní čočky, nová léčiva nebo bakterie požírající znečišťující ropné látky.

Základní údaje

Václav Hořejší

23.12.2016

• základní výzkum

Brání kafemlejnek vládě céček?

Tento text je reakcí na článek Michaela Šebka “R.I.P. kafemlejnku, přichází Bílá paní”, který vyšel na portále vedavyzkum.cz 5. 12. 2016 a je reakcí na můj předchozí článek z 2.12.

Základní údaje

Václav Hořejší

19.12.2016

• financování
• kafemlejnek
• Hodnocení výzkumných organizací

Jak odstranit vnitřní dluh ve financování české vědy?

Stálicí debat o české vědní politice je otázka správného poměru institucionálního a grantového financování. Tedy poměru prostředků, které výzkumné instituce získávají podle určitého klíče od státu, oproti prostředkům, které na základě soutěže v jednotlivých grantových schématech přinášejí na domovské instituce ve formě projektů jednotliví vědci či vědecké týmy.

Základní údaje

Jiří Nantl

16.12.2016

• financování
• grant

Profesoři ve služebním poměru a neuniverzitní výzkumné instituce

Je o mně známo, že si po celou svou akademickou kariéru myslím, že si Akademii věd a rezortní výzkumné ústavy při velikosti našeho státu nemůžeme dovolit. S omletým argumentem, že lidé z Akademie věd přece učí, jsem nikdy nesouhlasil. Špičkoví vědci, kteří jsou z mnoha dobrých důvodů na Akademii věd, by na univerzitách scházeli, i kdyby učili jen naprosto minimálně. Schází totiž ve vedení univerzit, v jejich profilaci, valná většina studentů se s nimi tak jako tak nepotká.

Základní údaje

Dalibor Štys

15.12.2016

• hodnocení
• vysoké školy
• metodika
• Akademie věd ČR

Jiří Drahoš: Předám Akademii, zvážím boj o Hrad

„Ano, seriózně zvažuji kandidaturu na prezidenta České republiky,“ říká v rozhovoru pro LN Jiří Drahoš, jenž 24. března 2017 opustí po osmi letech post předsedy Akademie věd.

Základní údaje

Martin Rychlík

14.12.2016

• Akademie věd ČR
• rozhovor