Důvodová zpráva k novele zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, která byla předložena společně s návrhem změn akademickým reprezentacím, konstatuje skutečnost, že v českém systému doktorského studia je nadprůměrný počet studentů a míra studijní úspěšnosti ve standardní době studia je nízká. Současná výše finanční podpory je dle MŠMT neefektivní, dostatečně nepokrývá životní náklady doktorandů a doktorandek, kteří se pak nemohou věnovat naplno svému studiu.
Důvodová zpráva také upozorňuje na skutečnost, že současné znění zákona neobsahuje minimální výši doktorského stipendia a obsahuje pouze možnost toto stipendium přiznávat.
Zpráva zdůrazňuje, že „cílem je zásadně zvýšit efektivitu systému, jak z hlediska vynaložených prostředků, tak z hlediska času a potenciálu studujících i jejich školitelů.“ Minimální výše doktorského stipendia a změna systému financování by měly dle návrhu přispět k tomu, aby vysoké školy alokovaly finanční prostředky efektivně.
Toho bude dle autorů novely zákona dosaženo zrušením kapitační platby za přijatého doktorského studenta a přesunem finančních prostředků určených na stipendia do rozpočtu vysoké školy.
Výše finanční podpory pro doktorské studenty jednotlivých škol se bude odvíjet podle klíče odrážejícího výši ukazatele C každé vysoké školy v minulosti, popřípadě dle počtu úspěšných absolventů doktorského studia. Minimální výše doktorského stipendia by měla být pro samotné doktorandy a doktorandky nově nároková.
Dále se můžeme podívat na návrh konkrétních částí. V §47 je například navrženo, že doktorské studium se ukončuje „závěrečnou zkouškou tvořenou veřejnou obhajobou disertační práce“. Dále je upřesněno, že „disertační práce musí obsahovat původní výsledky uveřejněné způsobem obvyklým pro uveřejňování výsledků výzkumu, vývoje nebo jiných tvůrčích činností obvyklých v příslušném oboru nebo výsledky takto přijaté k uveřejnění“.
Nově se zavádí také §91a. Student doktorského studijního programu má dle této části ve standardní době studia nárok na doktorské stipendium, jehož měsíční výše „nesmí být nižší než základní sazba minimální mzdy za měsíc vynásobená koeficientem 1,2 a poté zaokrouhlená na celé desetikoruny nahoru.“
Nárok na doktorské stipendium lze uplatnit pouze v jednom studijním programu a vysoká škola může jeho výši snížit či odejmout z důvodů, kdy student závažným způsobem neplní studijní povinnosti – za to je možné považovat například „zaviněné nesplnění podmínek pro postup do dalšího semestru, ročníku, bloku nebo jiné další části studia …“
Standard školitele i spolupráce s aplikační sférou
Další úpravy doktorského studia jsou předmětem návrhu novely vládního nařízení č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace. Nově jsou doplněny některé požadavky na obsah studia v doktorském studijním programu.
Z důvodů, aby byla iniciována spolupráce studentů s inovativními podniky a expertními organizacemi, aby byl podpořen přenos znalostí a poznatků do praxe a usnadněno uplatnění absolventů doktorského studia i mimo akademickou a výzkumnou sféru, součástí studijního programu může být zapojení do přímé spolupráce s aplikační sférou.
Také by mělo dojít k posílení ochrany práv studentů a vyhrazení studijního času na aktivity spojené primárně s vlastní tvůrčí činností. Proto je navrženo vyloučení výukové povinnosti. Pakliže se studenti a studentky rozhodnou dobrovolně se výukové činnosti zúčastnit, mělo by se tak stát na základě pracovně-právního vztahu.
Novela nařízení dále navrhuje stanovit časovou náročnost studia v prezenční formě na 1 200 hodin ročně, což je 0,7 násobek běžného pracovního úvazku s nárokem na studijní volno. Zapojení studentek a studentů doktorského studia do výzkumných a odborných aktivit, které přímo nesouvisí se studiem a disertačním výzkumem, by mělo být pouze na základě pracovně-právního vztahu a nesmí jím být podmiňováno vyplácení stipendia.
U personálního zabezpečení doktorského studijního programu se navrhuje, že si vysoká škola interní normou stanoví standard školitele studentů doktorského studijního programu. Ten by měl upravovat práva a povinnosti školitele včetně úkolů školitelů v oblasti podpory studentů, minimálního ročního objemu konzultací na jednoho studenta či počet studentů na školitele.
V neposlední řadě se mezi oponenty disertační práce a členy komise pro obhajobu navrhují odborníci s odpovídající vědeckou či uměleckou erudicí působící v zahraničí, což by mělo posílit mezinárodní a externí rozměr obhajob. U oponentů a členů komisí by se mělo jednat o zahraniční odborníky, kteří nejsou zaměstnanci dané vysoké školy.
Novela vysokoškolského zákona kromě doktorského studia přináší další řadu změn, které se týkají například podmínek studia studentů se specifickými potřebami, orgánů soukromých vysokých škol a jejich kompetencí, přestupů v rámci studijních programů jedné vysoké školy, společných akreditací, uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání, kvalifikací či Národního akreditačního úřadu pro vysoké školy.
U státních závěrečných zkoušek by novela například umožnila to, aby jedinou součástí těchto zkoušek byla obhajoba bakalářské či magisterské práce. Autoři novely zákona navrhují, aby novela zákona byla účinná k lednu či září 2023.
Vědavýzkum.cz (AV)
Především reformy doktorského studia se týkal rozhovor s náměstkem ministra školství Jaroslavem Millerem. Přečtěte si ale také rozhovor s předsedkyní České asociace doktorandek a doktorandů, Šárkou Lojdovou, ve kterém popisuje svůj pohled na plánovanou reformu.
