Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Inovačním lídrem v EU je Švédsko, ČR se nezlepšuje

27. 6. 2018
Inovačním lídrem v EU je Švédsko, ČR se nezlepšuje

Evropská komise zveřejnila 22. června 2018 Evropský srovnávací přehled inovací 2018. Inovační výkon se podle něj zvyšuje, ne ale dostatečně rychle. Lídrem v oblasti inovací je podle reportu Švédsko. Česká republika byla zařazena do 3. ze 4 úrovní inovátorů v rámci Evropské unie.

K tomu, aby byla Evropa globálně konkurenceschopná je třeba v oblasti inovací přidat. Inovační výkon EU se podle nedávno zveřejněného reportu zlepšuje a Evropa tak dohání Spojené státy a další inovátory. Česká republika se od roku 2010 nezlepšuje. Mají se ale brát výsledky reportu o inovační výkonnosti jako dané? Podle některých odborníků by se dle těchto výsledků neměli řídit politici a další lidé s rozhodovacími pravomocemi, metoda tohoto výzkumu totiž může být zavádějící.

Měřeno bylo 27 ukazatelů, zvolená metoda ale čelí kritice

Systém zjišťování inovační výkonnosti popisovaného reportu je rozdělen do 4 částí. Každá z nich se rozpadá do několika inovačních dimenzí (podkategorií), kterých je celkem 10 a často jsou specifikovány více než jedním ukazatelem. Konkrétních ukazatelů je 27 a všechny mají stejnou váhu. V první oblasti se zkoumají rámcové podmínky, tedy základní hnací síly inovační výkonnosti mimo podniky. Ty jsou dále rozděleny na 3 podkategorie: lidské zdroje, přitažlivé výzkumné systémy a prostředí příznivé pro inovace. Další částí je průzkum veřejných i soukromých investic do výzkumu a inovací. Třetí sada ukazatelů popisuje inovační úsilí na úrovni podniků, které obsahuje 3 dimenze: inovátoři, vazby a duševní vlastnictví. V poslední části výzkumu jsou monitorovány dopady inovačních aktivit, konkrétně se zjišťují dopady na zaměstnanost a na prodej. Metodologie reportu za rok 2018 se mírně liší od té, jež byla využívána v minulosti, dle autorů tedy není na místě porovnávání v čase.

Právě využitá metoda měření se ale setkává s kritikou. Podle Charlese Edquista a Jona Mikela Zabala-Iturriagagoitia, dvou vědců zabývajícími se inovacemi, se v případě zvolené metody nedá hovořit o určování inovační „výkonnosti“ (v anglickém originále „performance“). Dané ukazatele jsou totiž v reportu pouze zprůměrovány, nedbaje na to, zda se jedná o vstupy nebo výstupy. Podle zmíněných dvou vědců by se v případě měření výkonnosti měla zkoumat spíše efektivita, tedy poměřovat vstupy s výstupy, nebo by se měly alespoň oddělit. Žebříček by pak vypadal o poznání odlišně, například první Švédsko by si svůj primát udrželo v oblasti vstupů, v oblasti výstupů (výsledků) by ale skončilo až na 10. pozici.

infographic-innovation-scoreboard-2018-map-full-size.png

Evropa se zlepšuje, Česká republika zatím ne

Výsledky reportu naznačují, že inovační výkon EU se zlepšuje, tempo růstu se navíc zrychluje. Od roku 2010 se průměr EU v inovační výkonnosti zlepšil o 5,8 %, a v následujících 2 letech se očekává nárůst o dalších 6 %. EU sice v oblasti inovací nadále stahuje náskok Spojených států, Japonska a Kanady, Čína se ale zlepšuje 3x rychleji. „Toto vydání srovnávacího přehledu znovu ukazuje, že Evropa je silná ve vědě, ale zaostává v inovacích.“ Komentuje výsledky reportu eurokomisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos Moedas.

V rámci EU se výkon zvýšil v 18 zemích, v 10 se naopak od roku 2010 zhoršil. Nejrychleji se vyvíjí inovace v Litvě, na Maltě, v Nizozemsku a Velké Británii. Jak již bylo zmíněno, nejlepšího skóre dosáhlo Švédsko. To je následováno Dánskem, Finskem, Nizozemskem, Velkou Británií a Lucemburskem.

Česká republika spadá do 3. ze 4 vytyčených úrovní, je tzv. moderate innovator, z této skupiny států je na tom ale nejlépe. Oproti roku 2010 je inovační výkon ČR horší. Nejvíce je ČR oproti zmíněnému roku 2010 pozadu v oblasti výdajů na rizikový kapitál – nikdo z EU nezaznamenal větší pokles. Velmi dobré výsledky naopak zaznamenala ČR v oblasti exportu medium a high tech produktů. Ve většině ukazatelů se ČR drží zhruba v polovině.

Report a další podrobnosti k němu je možné stáhnout zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (NS)

Zdroj: Evropská Komise (1, 2), ScienceBusiness (1, 2)

Partneři webu a spolupracující instituce