Nedávné události potvrdily, že mnoho aktérů to s procesem otevírání vědy myslí opravdu vážně (více o tzv. Plánu S – zde). Co to ale znamená pro vědce na začátku jejich kariéry? Organizace Eurodoc zastupující v současnosti doktorandy a mladé výzkumné pracovníky ze všech 28 zemí Evropské unie a dalších přidružených států (zaštiťuje tak více jak milion mladých vědců) se snaží pomáhat v otevírání vědy a připravovat nastupující generaci výzkumníků na změny, které otevřený přístup přináší.
Chybí jasná podpora
Otevřená věda patří podle prezidenta Eurodoc Garetha O’Neilla mezi hlavní priority organizace. Open science je přitom podle něho pouze jedna z politik pod obecným cílem v podobě otevření výzkumu a inovací v Evropě. Eurodoc chce zajistit, aby byly při tvorbě politik v oblasti brány v úvahu potřeby a přání mladých výzkumníků. Nejdůležitější otázkou pro Eurodoc je, jaký rozsah bude mít potřebné vzdělávání mladých výzkumných pracovníků a jaká bude jejich role při přechodu k otevřené vědě.
Podle výzkumu, který dělal Eurodoc společně s Evropskou komisí, výzkumníci stále často nevědí, co otevřená věda je, a jak se tohoto principu dá dosáhnout. Nejen na úrovni jednotlivých institucí, ale i na národní úrovni podle výzkumu stále chybí jasné kroky vedoucí k otevření vědy. Podle Garetha O’Neilla se tak musí politika otevřené vědy nejprve stát prioritou.
Na otevřenou vědu je třeba se připravit
Eurodoc spolupracuje s evropskými institucemi na tvorbě politiky v oblasti, organizuje workshopy, konference, a další akce. Nejenom takové aktivity v současné době koordinuje z pozice vice-prezidentky Eurodocu Eva Hnátková z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. „Hlavní cíle pracovní skupiny pro otevřenou vědu spočívají zejména ve sdílení informací, zvyšování povědomí a podněcování debaty v oblasti,“ zmiňuje Hnátková. Druhá pracovní skupina (Working Group Doctoral Training), která úzce spolupracuje s již zmíněnou, se snaží připravit mladé vědce pro adaptaci na otevřený přístup k vědeckým poznatkům.
K tomu, aby se výzkumníci úspěšně přizpůsobili otevření vědy je třeba mnoho různých dovedností. Ty základní by se podle Hnátkové měly ve větší míře trénovat. Kurzy zaměřené například na rozšiřování obecného povědomí o otevřené vědě, znalost principů výzkumné integrity nebo na práci s otevřenými daty by měly být nabízeny mladým výzkumníkům v rámci koordinovaných snah států Evropy o přechod k otevřené vědě.
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
Zdroj: Impact
