Speciální seriál Balast v těžišti k aktuální situaci na Ukrajině pokračuje čtvrtým dílem se studentkou Klárou Trávníčkovou. Klára studuje ukrajinistiku a při vypuknutí války se rozhodla zapojit do dobrovolnické pomoci. Co dobrovolničení obnáší? A jak může pomoci lidem v nouzi?

Jenda nám poodhalí zajímavé aplikace teoretické matematiky a informatiky v letecké dopravě, zemědělství i medicíně. Dozvíme se,  jak probíhá přijímací pohovor do Kiwi, jak mohou neuronové sítě pomoct s plením řep, co je a co není umělá inteligence a proč má smysl se zamýšlet nad problémy ve svém okolí.

Milena Králíčková je prorektorkou Univerzity Karlovy pro studijní záležitosti a kandidátkou na rektora Univerzity Karlovy. Je také výzkumnicí zabývající se embryogenezí a regenerací tkáně. V rozhovoru jsme se soustředili na roli univerzity v 21. století. Jak Univerzita Karlova reagovala na pandemii a co nás pandemie naučila? Jaké změny nastaly a jak by měla být univerzita aktivní v 21. století? 

Jaké to je být zahraničním reportérem na Blízkém východě? Jak na místě funguje spolupráce s kameramanem? A co je na práci stálého zpravodaje v zahraničí nejlepší? Poslouchejte další díl podcastu De Facto s Jakubem Szántó, reportérem a novinářem, který absolvoval Institut mezinárodních studií na FSV UK.

Také jste si vždycky mysleli, že nalít svému dospívajícímu je dobrý způsob, jakým ho můžete naučit zodpovědně pít? My rozhodně ano. Výzkumy však ukazují, že opak je pravdou. Česko se pravidelně umisťuje na předních příčkách ve spotřebě alkoholu, dospívající nevyjímaje.

Čím to je, že někteří lidé stárnou rychleji nebo trpí příznaky deprese a jiní ne? Kromě vlivu genetiky a prostředí ve kterém aktuálně žijeme, je tu ještě další stěžejní faktor - prenatální prostředí.

„Ptejte se doma, ptejte se rodičů, prarodičů, tetiček a sestavte si malý rodokmen. To, co si pamatují naši předci a příbuzní, s jejich odchodem zanikne a v archivech to nezjistíme. Že pradědeček propil grunt, byl v zajetí za války nebo že si prababička myslela na souseda. To je koření historie.“

„Důvod, proč máme světový primát je, že se do toho nikdo jiný nepouští. Pro nikoho jiného, než amatéra to nemá smysl. Nikdo, kdo se Sluncem zabývá profesionálně, si nemůže dovolit riskovat to, že jednou za jeden až dva roky získá data, nebo taky nezíská, protože bude špatné počasí. V tom se projevuje, že jsme nadšení amatéři. To slovo zní divně, protože amatér je slovo dnes zkreslené. Amatér je ale od amare, tedy milovat, takže jde o člověka, který to dělá z lásky. My jsme amatéři v pravém slova smyslu.“

Magdalena Hanková působí na Centru výzkumu Fakulty humanitních studií a je první absolventkou doktorského studijního programu v oboru Pedagogika na této fakultě. Věnuje se různorodým tématům a společenským tabu, která souvisí s lidmi s tělesným postižením.

„Inovace se nedají plánovat. Prostě někoho napadne a něco se stane,“ říká Jiří Bavor v dalším díle Inovacastu. A dodává, že stát nemůže mít strategické plány pro inovace, ale měl by mít vizi toho, kam by se měl ubírat.