Rozhovory a profily
Letos v květnu podala Česká republika žádost o založení evropského konsorcia ELI ERIC. Portál Vědavýzkum.cz hovořil s Romanem Hvězdou, hlavním manažerem vědeckého centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech, o budoucnosti laserového centra i o následcích globální pandemie.
Vědavýzkum.cz
Projekt Univerzity Pardubice s názvem Centrum pro etiku jako studium hodnoty člověka byl podpořen z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci výzvy Podpora excelentních výzkumných týmů částkou 104 miliony korun. V čem je podpořený projekt důležitý a jak se podařilo poskládat potřebný vědecký tým, prozradila Kamila Pacovská, zástupkyně vedoucího výzkumu.
MŠMT
Po letech strávených ve Spojených státech se biochemik Zdeněk Hostomský v roce 2012 vrátil do Česka, aby se stal ředitelem jednoho z nejúspěšnějších tuzemských vědeckých ústavů. Nyní, nedlouho před koncem druhého funkčního období, ohlásil kandidaturu do Senátu. Co ho k tomu vedlo a jaké problémy by chtěl z této pozice zlepšit?
Vědavýzkum.cz
Profesor Stanislav Kmoch se již třicet let věnuje výzkumu vzácných onemocnění. V současné koronavirové pandemii poznatky z jeho laboratoře výrazným způsobem přispěly k vývoji nového postupu pro diagnostiku covid-19 a další virová onemocnění. „Je to vedlejší, ale hezký výsledek našeho dlouholetého výzkumu vzácných onemocnění,“ popisuje Kmoch vznik univerzitního spin-offu GeneSpector.
Univerzita Karlova
S vědeckým ředitelem Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Vladimírem Maříkem o potřebě kvalitního vědeckého managementu, dalším směrování kybernetiky a robotiky v České republice i o hrozbách kybernetických útoků.
Vědavýzkum.cz
V předchozím příspěvku Barbora Šumová, investiční manažerka biotechnologického inkubátoru i&i Prague, mluvila o situaci, kdy má vědec nápad a chce si založit vlastní startup. Dnes se zaměří na případ, kdy se výzkumník chce zapojit do nově vznikajícího nebo již existujícího startupu.
Czexpats In Science
Martina Ulvrová vystudovala geofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK (MFF UK). Už během magisterského studia vyjela na Erasmus do Francie, kde poté zůstala na doktorát a v několika francouzských laboratořích strávila i dalších pět let jako postdoktorandka.
Univerzita Karlova
Praha mu učarovala již jako nizozemskému studentovi. Později se začal učit česky a doktorát dokončil na CERGE-EI. Dnes se zabývá ekonomií energetiky a působí v Ústí nad Labem. Největší problém českého vědeckého prostředí spatřuje v nevyváženém financování nebo v nízké podpoře studijních pobytů na kvalitních zahraničních univerzitách.
UJEP
Petr Prášek z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) se zabývá fenomenologií. Filozofie si ho získala už během bakalářského studia na Fakultě humanitních studií UK, a to především díky problematizování samozřejmostí a přístupem ke světu a životu na základě kritického myšlení. Za dizertační práci pojednávající o lidské existenci získal Bolzanovu cenu.
Univerzita Karlova
„Fascinuje mě ta šíře oblastí, do níž nám biosenzory umožňují nahlédnout. Dokážeme jejich prostřednictvím detekovat molekuly související se vznikem a rozvojem nemocí, toxiny ze sinic, bakterie ve vzorcích jídla a podobně,“ říká letošní laureátka Bolzanovy ceny Markéta Bocková, která se svými kolegy právě vyvíjí novou generaci optických biosenzorů s povrchovými plazmony, které umožní studium molekulárních interakcí v komplexních roztocích.
Univerzita Karlova