Zdeněk Farka, který v současnosti působí na Ústavu biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, si žádost o svůj první grant z programu TAČR Zéta podal už jako PhD student. Co ho k vlastnímu grantu motivovalo? A jak hodnotí přínos tohoto programu pro mladé výzkumníky? Na tyto i další otázky odpovídá v následujícím rozhovoru.

Stipendium českých nadací umožnilo studium v zahraničí už několika desítkám tvůrčích lidí. Jak takové stipendium ovlivní život a profesní dráhu studenta life sciences? V dalším rozhovoru ze seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences o svých zkušenostech promluví Eva Brichtová, která díky stipendiím nadace manželů Krskových a Bakala Foundation studuje na University of Cambridge.

S Jaroslavem Lískovcem, ředitelem Národního centra Průmyslu 4.0, jsme si povídali nejen o samotném centru, ale také o nedávném Národním průmyslovém summitu 2020 a o Analýze českého průmyslu, která byla na summitu představena. Zabrousili jsme i do dnes velmi diskutované oblasti transferu znalostí a technologií.

Molekulární onkolog Ondřej Slabý působí jako vedoucí výzkumné skupiny v brněnském institutu CEITEC a přednosta Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Nyní nastupuje na místo vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví, které v uplynulých měsících zastával Roman Prymula. Zeptali jsme se, co si myslí o současné situaci a jaké jsou jeho plány v nové funkci.

Stipendium českých nadací umožnilo studium v zahraničí už několika desítkám tvůrčích lidí. Jak takové stipendium ovlivní život a profesní dráhu studenta life sciences? Tentokrát se o své zkušenosti se zahraničním studiem podělí Jan Blaha, který v současnosti díky stipendiím Bakala Foundation a Kellner Family Foundation studuje na University College London.

Stipendium českých nadací umožnilo studium v zahraničí už několika desítkám tvůrčích lidí. Jak takové stipendium ovlivní život a profesní dráhu studenta life sciences? Své zkušenosti sdílí Kateřina Vacková, která díky stipendiu Bakala Foundation strávila rok na Harvard Medical School v Bostonu a ve dvaadvaceti letech založila neziskovou organizaci Loono.

Steven Forrest přijel na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, aby zde vyvíjel deskovou hru, která má studenty naučit zvládat povodňová rizika. Jak se mu v Čechách daří, s jakými překážkami se setkává a co by podle něj měla česká věda dělat, aby byla více konkurenceschopná?

„Místo toho, abychom žadatelům o ERC granty jen říkali, co a jak mají dělat, postavíme je do role hodnotitelů, aby si sami uvědomili, co je špatně,“ říká Zdeněk Strakoš z MFF UK, jenž pro mladé vědce spolupořádá workshopy a dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů v soutěži o granty Evropské výzkumné rady (ERC). Má k tomu vynikající předpoklady: sám léta pomáhal vybírat nejoriginálnější evropské vědce v oborech výpočetních věd a informatiky.

Co trápí českou vědu? S Liborem Grubhofferem, ředitelem Biologického centra AV ČR, jsme hovořili o dopadech koronavirové pandemie na vědeckou práci, vysokých školách i o evropském rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace.

Letos v květnu podala Česká republika žádost o založení evropského konsorcia ELI ERIC. Portál Vědavýzkum.cz hovořil s Romanem Hvězdou, hlavním manažerem vědeckého centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech, o budoucnosti laserového centra i o následcích globální pandemie.