facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Ondřej Slabý: Pandemie dopadne na vědu hned na několika úrovních

21. 10. 2020
Ondřej Slabý: Pandemie dopadne na vědu hned na několika úrovních

Molekulární onkolog Ondřej Slabý působí jako vedoucí výzkumné skupiny v brněnském institutu CEITEC a přednosta Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Nyní nastupuje na místo vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví, které v uplynulých měsících zastával Roman Prymula. Zeptali jsme se, co si myslí o současné situaci a jaké jsou jeho plány v nové funkci.

Jaké jsou vaše kompetence a cíle v nové funkci?

Kompetence a náplň práce vymezuje statut vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Jedná se především o činnost poradní a koordinační. Jedním z cílů je připravit novou národní koncepci vědy a výzkumu ve zdravotnictví. Existuje Koncepce zdravotnického výzkumu do roku 2022, která byla schválena vládou v roce 2014 a je tedy stále platná. Kromě toho existuje rezortní program ministerstva zdravotnictví, Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2020–2026, který umožňuje vyhlašování grantových soutěží Agenturou pro zdravotnický výzkum. V tomto rámci je třeba se pohybovat. Klíčovým partnerem při přípravě nové koncepce bude samozřejmě Ministerstvo zdravotnictví. Důležitým partnerem ale bude také Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a zástupci Ministerstva školství a relevantních grantových agentur, rezortní agentury AZV, grantových agentur GAČR a TAČR, přičemž z jejich strany půjde především o to, aby jednotlivé grantové výzvy kopírovaly věcnou náplň koncepce.

Čeho konkrétně byste chtěl dosáhnout?

Bylo by dobré mít koncepci, která rámcově vymezí role jednotlivých poskytovatelů finanční podpory pro oblast zdravotnictví tak, aby celkově bylo financování maximálně efektivní a zároveň umožnilo podporu kvalitního a mezinárodně kompetitivního biomedicínského výzkumu.

Co vás čeká v nejbližších dnech? Jaké budou vaše první kroky?

Do úřadu jsem nastoupil v pondělí. To znamená, že v nejbližších dnech se budu seznamovat s vlastní agendou. Už teď mám naplánovanou řadu schůzek se zástupci grantových agentur, ministerstva zdravotnictví a odborníky z oblasti virologie. Řešit budu mimo jiné i možnost dotažení speciální grantové výzvy na Covid-19, kterou předjednal již můj předchůdce, pan profesor Prymula. Nicméně v daném čase naráží na některé technické překážky.

Jak vidíte současný vývoj epidemiologické situace? Zdá se vám, že vláda dostatečně dbá na názory odborníků?

Nevím, jestli je názor dalšího neepidemiologa něčemu prospěšný, ale na druhou stranu asi člověk nemusí studovat epidemiologii či infekční lékařství, aby v daném čase pochopil, že situace je vážná a z hlediska kapacit našeho zdravotnictví na hraně. Věřím, že boj s epidemií je v rukou odborníků.

Jak moc velké dopady bude podle vás epidemie mít na českou vědu?

Dopady na vědu samozřejmě budou, a to hned na několika úrovních, nejvíce samozřejmě na výzkum zdravotnický. Řada výzkumných pracovišť, například i moje výzkumná skupina, se na jaře podílela na testování, některé skupiny se plně věnují testování i teď ve druhé vlně. To samozřejmě znemožňuje plnit jejich standardní výzkumný program, závazky v rámci grantů. Kromě toho mluvíme-li například o projektech Agentury pro zdravotnický výzkum, tedy projektech aplikovaného výzkumu ve zdravotnictví, máme další problém, protože omezování elektivní lékařské péče, které bylo na jaře a ke kterému dochází i nyní, znemožňuje zařazování plánovaných počtů pacientů do studií, a tedy plnění závazků, což má konsekvence i z hlediska ekonomiky projektů atd. Osobně věřím, že grantové agentury zde budou maximálně vstřícné.

Jak podle vás změní tato situace vědecké prostředí? Narážím třeba na trend online konferencí, který možná má potenciál přetrvat i po skončení pandemie.

Pandemií vynucený trend virtualizace vědeckých kontaktů a interakcí osobně považuji za velice nešťastný. Nic nenahradí osobní kontakt a možnost si o problémech pohovořit a hledat společně řešení. Jsme lidé, a kromě sdílených odborných zájmů jsou pro dobrou spolupráci vždy důležité i osobní sympatie a další aspekty, které činí spolupráci zábavnou. Toto bohužel nelze přenést do online prostoru. Koordinuji evropský projekt H2020, ve kterém byl na letošek plánovaný workshop, kde měli být všichni partneři z Itálie, Rakouska, Německa, Rumunska a z USA. Logicky probíhal virtuálně a řekl bych, že i když předepsaný program proběhl na výbornou, pevně věřím, že příští rok už proběhne normálně. Doufám tedy, že trend online konferencí po pandemii nezůstane, respektive že zůstane pouze jako jedna z možností. Lidský kontakt je nenahraditelný. To je ale jen jeden aspekt problému.

Co dalšího se změnilo?

Daleko horší jsou omezené možnosti cestování. Postdoci a zahraniční PhD studenti stále čekají, mají velice ztížené možnosti cestovat a nastoupit na své pozice. Toto je velice důležité. Uspěli ve výběrovém řízení, jsou na ně alokované mzdové prostředky a není možné, aby nastoupili. Samozřejmě záleží na tom, z jaké země přicházejí, ale v některých případech je to opravdu složité. Omezení možnosti cestovat je z dlouhodobého hlediska pro kariéry vědců ta největší bolest, kterou pandemie přináší.

Mluví se o možnosti vzniku nového virologického ústavu, který by mohl být financován z prostředků fondu obnovy. Co na tento záměr říkáte?

O tomto projektu vím momentálně velice omezeně a jen z médií. Pokud by šlo pouze o sloučení současného virologického výzkumu, který je roztříštěný po různých ústavech akademie věd, tak by to asi příliš smysluplné nebylo. Jestliže je ale smyslem vybudovat pracoviště, které umožní efektivní boj s nově se objevujícími virovými onemocněními, a to s přímým dopadem a možností využití výsledků do praxe, bylo by to podstatně zajímavější. Předpokládám, že v následujících dnech budu mít možnost se s tímto projektem seznámit detailněji.

Děkujeme za rozhovor.

 

Za Vědavýzkum.cz se ptala Sabina Ali.


Ondřej Slabý

slabýVe Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) na Masarykově univerzitě vede výzkumnou skupinu, která má dnes více než 30 členů. Od roku 2019 pracuje jako vedoucí Oddělení molekulární patologie na Ústavu patologie FN Brno. Má atestaci v oboru Klinická genetika, publikoval přes 150 odborných prací, které mají více než 4500 citací. Dvakrát získal Cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum. Je předsedou Československé biologické společnosti a členem vědecké rady na 1. Lékařské fakultě UK, kde byl v roce 2018 jmenován profesorem Lékařské biochemie.