facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Jaroslav Lískovec: Musíme se postarat, aby akademické výsledky nezůstávaly v šuplíku

22. 10. 2020
Jaroslav Lískovec: Musíme se postarat, aby akademické výsledky nezůstávaly v šuplíku

S Jaroslavem Lískovcem, ředitelem Národního centra Průmyslu 4.0, jsme si povídali nejen o samotném centru, ale také o nedávném Národním průmyslovém summitu 2020 a o Analýze českého průmyslu, která byla na summitu představena. Zabrousili jsme i do dnes velmi diskutované oblasti transferu znalostí a technologií.

Foto SEJKOT CIIRC CVUT SEN1354 Version 2

Jak hodnotíte své působení v Národním centru Průmyslu 4.0, jehož jste ředitelem?

Řekl bych, že tohle je spíše otázka na ty, kteří u nás v centru působí. Když ale vezmu cíle, které jsem si vytyčil a které mi vytyčili i naši partneři, musím říct, že zatím se mi je s mým týmem daří plnit. V první fázi se centrum stabilizovalo, podařilo se správně nastavit procesy, aby vše fungovalo, jak má. A postupně díky know-how a partnerům, které máme, o nás již je povědomí nejen v odborném, ale i laickém světě. Troufám si říci, že ekosystém, který v Česku pro digitální průmysl tvoříme, už není jen na papíře, ale přináší své výsledky.

Jaké konkrétní úspěchy byste vyzdvihnul?

Každým rokem nám přibývají partneři – lídři ve svých odvětvích – na těch nejvyšších úrovních, takže z toho mám radost. Mimo to se nám také daří centrum posouvat k aktuálním tématům, jako jsou například 5G sítě nebo energetika, což mě také velmi těší. K tomu jsme v poslední době zaznamenali zvýšený zájem ze strany malých a středních podniků o naše konzultace, což je také velmi důležité.

Nedávno se uskutečnil první Národní průmyslový summit. Jeho hlavním tématem bylo směřování průmyslu v České republice a zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Jak byste shrnul hlavní závěry?

Cílem akce bylo nastartovat diskuzi průmyslu, akademie a státu. Chtěli jsme, aby nastala strategická debata na té nejvyšší úrovni. Vzhledem k době, ve které se první ročník odehrál, panovaly obavy, jestli vůbec bude o účast zájem. Konference ale byla zcela zaplněna. Prokázalo se nám, že zájem je veliký, a to i ze strany státu. V příštím roce určitě budeme pokračovat. V dnešní době se totiž jasně ukazuje, že inovace, transfer znalostí a transformace průmyslu jsou dost zásadní zvláště v krizových dobách. A bez komunikace těchto tří hlavních segmentů není možné, aby nějak aktivněji či úspěšněji probíhala. Bez toho český průmysl transformovat směrem k ekonomice s přidanou hodnotou nepůjde.

Na summitu byla představena Analýza českého průmyslu, která vychází z rozhovorů s vybranými představiteli českých firem. Jaké její výsledky vás nejvíce překvapily nebo zaujaly?

Nechci být poslem špatných zpráv, ale vypadá to, že jsme na pokraji velké krize až průšvihu. Mnozí už na konci jara říkali, že se cítí jako v roce 2008, kdy byla celosvětová ekonomická krize. Současná situace kolem COVID-19 celou situaci výrazně zhoršuje, krize bude exponenciálně růst, problémy se násobí. Nyní je již jisté, že třetina firem bude propouštět. Obávám se, že ta analýza byla předzvěstí toho, co se může dít a je potřeba, aby stát své kroky opravdu dobře promyslel.

Jak se vám spolupráce akademie a průmyslu daří realizovat v rámci ČVUT?

Tím, že působíme na CIIRCu (Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT – pozn. red.), musím říct, že je spolupráce velmi úspěšná, protože CIIRC realizuje rozsáhlé projekty jak v základním, tak aplikovaném výzkumu a ve spolupráci s průmyslem. CIIRC je minimálně závislý na státních příspěvcích, všechny peníze plynou z vysoutěžených grantů a hospodářských smluv. CIIRC je řízen manažerským stylem a je velmi orientován na mezioborovou, mezinárodní a projektovou spolupráci v oborech, jako je umělá inteligence, energetika, zdravá společnost a právě průmysl. I s našimi hlavními akademickými partnery v Národním centru Průmyslu 4.0, což jsou jsou VUT v Brně a VŠB-TU Ostrava, je díky aktivním lidem spolupráce velmi dobrá. Celkově by se ale na vysokých školách měla oblast spolupráce a transferu technologií do průmyslu řešit mnohem víc.

Vidíte v tomto ohledu nějaký posun za poslední léta?

Řekl bych, že ano. Pro tuto oblast je velmi důležitá spolupráce se zahraničím. Daří se nám ve spolupráci se zahraničními partnery realizovat společné velké projekty, které tvoří infrastrukturu, na níž se dají dělat inovace a díky které je pak snazší transfer nových výzkumných projektů. Spolupráce se zahraničím láká velké korporace a výsledky se pak dají přenášet i do malých a středních podniků, což je důležité. V tom určitě cítím posun.

Setkáváte se v Národním centru Průmyslu 4.0 s nějakými překážkami v rámci transferu technologií? Co je podle vás potřeba v této oblasti zlepšovat?

Myslím si, že je ještě několik překážek na straně státu v tom, jak podporovat start-upy. Je velmi důležité změnit myšlení lidí, protože akademické spin-offy a start-upy jsou stále velmi podceňované, přitom právě na takové půdě mohou vznikat přelomové projekty. Chybí jasná strategie a pravidla podpory transferu technologií jak na straně státu, tak i na straně akademie. Například začínající firmy potřebují investiční peníze, aby nakoupily infrastrukturu. Takové peníze ale od státu nedostanete, takže jsou většinou závislé na tom, zda seženou nějakého partnera z venku.

A to je problém?

S takovým partnerem už se zase mohou svázat tak, že je dopředu determinováno, komu prodají patent. V Česku zkrátka nemáme podporu inovací nastavenou tak, aby tyto inovace zůstaly v Evropě. V oblasti vyhledávání spolupráce se start-upy jsou totiž americké nebo asijské firmy mnohem intenzivnější. Proto pak velká část know-how odchází, a to jak z Česka, tak i z Evropy. Dále je potřeba, aby si univerzity uvědomily, že když dělají transfer, není na tom nic špatného, protože to obohacuje instituce samotné. Musí se tedy hodně pracovat také na mentálním nastavení univerzit a lidí na nich.

Co vy osobně vnímáte jako zásadní pro úspěšnou spolupráci akademie a průmyslu?

Jde o dva rozdílné světy. Důležitou roli hrají lidé, kteří se snaží tyto světy propojit. Je potřeba se navzájem chápat, tolerovat, vyjít si vstříc. Pokud se najde vůle se vzájemně přizpůsobovat, vzniká potom obrovská šance na skvělé výsledky. Vědci a lidé z průmyslu totiž přemýšlejí jinak. Akademici mají trochu hlavu v oblacích, ale dokážou si jít za svou vizí a posouvat ji, kdežto průmysl jde za penězi, čímž ale zůstává nohama na zemi. Když se to propojí, vznikají velmi zajímavé výsledky.

Máte na ČVUT lidi, kteří tuto komunikaci zprostředkovávají?

Mám pocit, že teprve na příkladu NCP4.0 se ukázalo, že to může fungovat. Nastavené to nebylo, prošlapávali jsme tu cestu nově, a ještě se to bude ladit. V tuhle chvíli si myslím, že začíná být znát, že je to potřeba. Tuhle roli teď hraji já, oslovují mě týmy i jednotlivci, kteří chtějí řešit transfer technologií a ptají se. Je to velmi pozitivní, protože v akademii je řada skvělých věcí, u nichž se musíme postarat o to, aby nezůstaly v šuplíku.

Děkujeme za rozhovor!

 

Za redakci Vědavýzkum.cz se ptala Sabina Ali.


Foto SEJKOT CIIRC CVUT SEN1332 Version 2Jaroslav Lískovec

je od prosince 2018 vedoucím Národního centra Průmyslu 4.0, které funguje v rámci Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. Ve své roli nyní také velmi aktivně řeší transfer technologií z akademického prostředí. Transfer technologií a komercializaci řešil např. pro projekt ochranné polomasky RP-95, kterou vyvinul CIIRC na začátku pandemie COVID v době nedostatku ochranných pomůcek. Tato maska se vyrábí v cca 40 zemích světa. Předtím působil jako ředitel sekce Strategie ve státním podniku Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT), který pomáhal založit pro Ministerstvo vnitra. Působil v CzechInvestu v oblasti přípravy a budování strategických průmyslových zón a také jako poradce pro Ministerstvo průmyslu a obchodu a později Ministerstvo vnitra v oblasti budování infrastruktury pro vysokorychlostní internet pro potřeby digitalizace, eGovernmentu a Průmyslu 4.0. Aktivně podniká.