Zobrazení položek podle značky: archeologie

Časopis Nature včera uveřejnil výsledky studie mezinárodního týmu pod vedením Romana Garby z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a Archeologického ústavu AV ČR. Výsledky čtyřletého výzkumu, na němž spolupracovali vědci a vědkyně z pěti zemí a více než 10 výzkumných institucí z celého světa včetně Austrálie, patří k těm, které přepisují učebnice. 

Česko-slovenská archeologická výprava objevila s podporou Nadace Neuron nové město mayské civilizace. Yax Balam (První Jaguár) se nachází v guatemalské provincii Petén a má téměř 3000letou historii. Nalezení jednoho z nejstarších mayských měst společně se zkoumáním dalších nálezů z této oblasti pomůže odkrýt neobjasněné a rozhodující fáze mayských dějin.

V časopisu Nature vyšel druhý článek, v němž figuruje Západočeská univerzita v Plzni (ZČU). Jde o text paleontologů z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, na němž se podílel také Michal Mergl z Centra biologie, geověd a envigogiky Fakulty pedagogické ZČU, o výzkumu obsahu střev trilobita.

Mezinárodní tým paleontologů objevil v marocké poušti larvy dávného členovce. Horniny, které tyto drobné zkameněliny ukrývaly, se usazovaly v moři před 480 miliony lety, tedy na začátku prvohor. Nálezy pomohly vědcům lépe pochopit, jak tito dávní živočichové žili, jak se živili a jak probíhala evoluce jejich vývoje. 

Snímky laserového skenování LIDAR ukazují, že se na severu Guatemaly skrývá významné město mayské civilizace. Je uprostřed džungle sídlo staré čtyři tisíce let? Jak zde lidé žili, jak vypadala jejich společnost a kultura? Odpovědět na tyto otázky chce Expedice Neuron Za ztraceným mayským městem.

Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se dočkal významného mezinárodního uznání. Americká akademie umění a věd, která existuje od roku 1780, jej přijala se čtyřicítkou nových čestných zahraničních členů.

Vidět na povrchu pravěkou vesnici je výjimečná záležitost. Archeologové tento pohled doposud znali ze Středomoří, například z Malty, Sicílie nebo Sardinie. Karel Nováček z Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého přišel se svým archeologickým týmem s pozoruhodným objevem: takto staré nadzemně viditelné památky z pravěku existují i na Blízkém východě, v jednom z horských údolí iráckého Kurdistánu.

Genetická mapa západní a střední Eurasie se po posledním glaciálním maximu před zhruba 20 000 lety výrazně změnila. To ukazuje studie, kterou zveřejnili čeští vědci v časopise Nature. Expertky a experti z Archeologického ústavu AV ČR v Brně zkoumali kompletní lidský genom 356 mužů a žen, kteří žili v letech 50 000–5000 před naším letopočtem. 

Vědci z Archeologických ústavů Akademie věd ČR a Národního muzea vypracovali unikátní soupis středověkých mečů nalezených na českém území. Výsledkem jejich mravenčí práce jsou dvě publikace s názvem Ninth to Mid-sixteenth century swords from the Czech republic in their European context, které svým rozsahem, zevrubnou dokumentací i mezioborovým zpracováním nemají v evropském kontextu srovnání.

Hydrochemik se specializací na kvalitu a úpravu vody Martin Pivokonský, přední česká expertka regenerativní medicíny a tkáňového inženýrství Lucie Bačáková a antropolog zkoumající nejstarší dějiny Afriky a Arábie Viktor Černý. Tři vynikající vědci dne 4. listopadu 2022 převzali z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové Akademickou prémii –⁠ Praemium Academiae 2022.