Zobrazení položek podle značky: archeologie

Vidět na povrchu pravěkou vesnici je výjimečná záležitost. Archeologové tento pohled doposud znali ze Středomoří, například z Malty, Sicílie nebo Sardinie. Karel Nováček z Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého přišel se svým archeologickým týmem s pozoruhodným objevem: takto staré nadzemně viditelné památky z pravěku existují i na Blízkém východě, v jednom z horských údolí iráckého Kurdistánu.

Genetická mapa západní a střední Eurasie se po posledním glaciálním maximu před zhruba 20 000 lety výrazně změnila. To ukazuje studie, kterou zveřejnili čeští vědci v časopise Nature. Expertky a experti z Archeologického ústavu AV ČR v Brně zkoumali kompletní lidský genom 356 mužů a žen, kteří žili v letech 50 000–5000 před naším letopočtem. 

Vědci z Archeologických ústavů Akademie věd ČR a Národního muzea vypracovali unikátní soupis středověkých mečů nalezených na českém území. Výsledkem jejich mravenčí práce jsou dvě publikace s názvem Ninth to Mid-sixteenth century swords from the Czech republic in their European context, které svým rozsahem, zevrubnou dokumentací i mezioborovým zpracováním nemají v evropském kontextu srovnání.

Hydrochemik se specializací na kvalitu a úpravu vody Martin Pivokonský, přední česká expertka regenerativní medicíny a tkáňového inženýrství Lucie Bačáková a antropolog zkoumající nejstarší dějiny Afriky a Arábie Viktor Černý. Tři vynikající vědci dne 4. listopadu 2022 převzali z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové Akademickou prémii –⁠ Praemium Academiae 2022.

Další takzvanou dlouhou mohylu zkoumají archeologové Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Karlovy u obce Račiněves na Podřipsku. Odkryli zde pohřeb významného jedince s lukostřeleckou výbavou z pozdní doby kamenné a konstrukci svědčící o existenci někdejšího dutého prostoru uvnitř mohyly, který sloužil k rituálním aktivitám, jak je to známo u megalitických hrobek v severozápadní Evropě.

Čeští vědci se podepsali pod unikátní počin – digitální rekonstrukci zničeného architektonického dědictví Mosulu. Veřejně přístupná webová aplikace představuje virtuální 3D modely vybraných historických památek, které byly zničeny teroristickou organizací Islámský stát v severoirácké metropoli Mosul.

K poznání archeologie už nemusíte jen listovat v těžkých knihách a chodit do muzeí. Díky novému pojetí správy a prezentace českého historického dědictví ji můžete pozorovat přímo z pohodlí domova – od počítače. Umožňuje to digitální výzkumná infrastruktura Archeologický informační systém České republiky (AIS CR), která souhrnně zpracovává a zpřístupňuje výsledky terénních výzkumů a dává je k dispozici veřejnosti.

Generátory, fotoaparáty, klimatizační zařízení, ale i textilie, oděvy nebo třeba obuv. To jsou jen některé z celé řady výrobků a technologií, které budou moci výrobci nechat prověřit v Egyptě. Novou ochrannou známku budou moci získat výrobky a technologie, které obstojí v extrémních podmínkách české archeologické koncese v egyptském Abúsíru a expedic v Súdánu.

„Jde o první obsáhlejší studii o kastách v češtině," říká indolog Pavel Hons z Orientálního ústavu Akademie věd, jenž právě vydal knížku Kasta, a basta! Do kasty takzvaně „nedotýkatelných", tedy dalitů, patří i kasty metařské, jejichž členové byli donuceni vykonávat ty nejpodřadnější práce. Stojí tak nejníže na indickém sociálním žebříčku.

„Naše společná expedice s českými vědci se bude v Súdánu zabývat adaptací společností na klimatickou změnu,“ říká Dorian Fuller, přední světový archeolog.