Zobrazení položek podle značky: Akademie věd ČR

Vedoucí výzkumné skupiny Ústavu přístrojové techniky AV ČR Vladislav Krzyžánek byl včera, 29. srpna 2024 zvolen prezidentem Evropské mikroskopické společnosti. Stalo se tak na odborné konferenci této společnosti, která se od 25. do 30. srpna koná v Kodani.

Vědci a vědkyně z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR dosáhli ve spolupráci s Pařížskou univerzitou průlomového výsledku. Ovlivnit může budoucí vývoj inteligentních materiálů. Objev, který zpochybňuje jednu ze základních zásad elektrochemie týkající se manipulace s elektrony, nedávno publikoval časopis Angewandte Chemie.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, ve spolupráci s Fakultou tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze, luští záhadu ze života termitů. V koloniích druhu Neocapritermes taracua totiž funguje unikátní druh obrany, kterou obstarávají termití dělníci na sklonku života.

Když se utvářela molekulární podstata života, nechybělo málo a mohlo dojít k fatálnímu pomatení jazyků jeho základních tvůrců. V takovém případě by žádný život možná ani nevznikl, tedy určitě ne ve formě, jakou známe dnes. Molekulární řečí buněk se po mnoho let zabývají čeští molekulární biologové z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR pod vedením Leoše Valáška.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR objevili nový způsob kontroly opravy poškozené DNA v lidských buňkách. Dosud byl protein RAD18 známý především v odpovědi buněk na působení UV záření. Nyní vědci zjistili, že RAD18 řídí také výběr specifických cest používaných k opravě zlomů DNA a zabraňuje tak rozvoji nestability genomu.

Pevnější a pružnější kovové materiály dlouho vznikaly metodou pokus – omyl. Jejich vývoj nesmírně urychlila a usnadnila výpočetní technika. I ta nejvýkonnější však má své limity. Překročit je mohou kvantové počítače, do jejichž éry vkládá naději materiálový fyzik Martin Friák.

Česká republika by podle expertní stanoviska Akademie věd nazvaném AVex měla urychleně podpořit základní i aplikovaný výzkum vodíkových technologií a výroby alternativních paliv na bázi uhlíku, které se jeví jako vysoce perspektivní a pro přechod od fosilních paliv na bezemisní zdroje zcela zásadní.

Nová metoda, která zpřesní souběžné měření biomolekul bez ztráty rozlišení nebo citlivosti, licence pro HistoryLab: dílnu pro archiv i školu nebo pro kompaktní optické pinzety. Akademie věd podpoří ve druhé výzvě programu PRAK 11 projektů, jejichž výsledky mají velký potenciál, že se uplatní například v průmyslu. 

S Helenou Illnerovou, bývalou předsedkyní Akademie věd ČR a bývalou předsedkyní a dnes emeritní členkou Učené společnosti, jsme se sešly k dlouhému rozhovoru, který čtenářům rozdělujeme na dvě části, první se týká jejího oboru – chronobiologie. Čím ona sama přispěla k rozvoji tohoto oboru, co pro ni byl zasvěcující zážitek a jak hodnotí udělení Nobelovy ceny svému oboru?

Jako čerstvě vystudovaný informatik měl v Praze slušně rozjetou softwarovou firmu. Touha zdokonalit se v karate ho však zavála až do Japonska. Výlet se protáhl na deset let a kromě šestého danu si z něj přivezl i doktorát z molekulární biotechnologie a manželku.