Zobrazení položek podle značky: přírodní vědy

Česká asociace science center sdružuje sedm různých institucí, planetárií a science center v šesti městech po celé České republice. V rozhovoru s Ivanou Češkovou, ředitelkou České asociace science center, jsme se bavily o jejich významu v neformálním vzdělávání, potížích s financováním, které brání dalšímu rozvoji, i o centrech, která byste neměli v Evropě minout.

The IRIS Summer School is a successful project based on the research practicum from the Duke University, Durham, NC, USA, modified into an intensive summer week of pure science.

Tomáš Bušina z České zemědělské univerzity v Praze se ve svém výzkumu zaměřuje na reintrodukční programy a prostorové chování zvířat. Monitoringu sýčka obecného a možnostem jeho ochrany se věnuje od roku 2020. Ještě na začátku minulého století byl sýček obecný naší nejběžnější sovou. Pak ho ale začala pronásledovat nepřízeň osudu.

Vědci a vědkyně z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR použili matematické moduly evoluce k potvrzení Darwinových předpokladů o tom, že velká míra rozrůzňování živočišných druhů souvisí s velikostí území, na kterém se změny odehrávají.

Evropská výzkumná rada dnes oznámila výsledky aktuální soutěže v programu ERC Starting Grants. Mezi čtyřmi stovkami podpořených z celého světa jsou také tři projekty z České republiky. Týkají se dětského čtení, role kmenových buněk pro udržování tkáňového metabolismu a kontrolou kvality spojenou s lidskými ribozomy.

Saznou nemoc kůry javorů způsobuje houba Cryptostroma corticale. Náchylný je především javor klen. Vědci z Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU společně s evropskými kolegy využili vzorky pylového monitoringu a detekovali pohyb spor tohoto patogenu napříč Evropou. Spory jsou totiž schopny šířit se vzduchem i stovky kilometrů.

Gruzínský horský region Aragvi se potýká s nedostatkem pracovních příležitostí a vylidňováním. K vyřešení problémů může přispět trvale udržitelné lesnictví. Položit jeho základy pomáhají v rámci čtyřletého projektu výzkumníci čtyř odborných institucí, včetně Mendelovy univerzity. 

Týmu Radky Reifové z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se podařilo popsat programovanou DNA eliminaci chromozomu u dvou příbuzných druhů pěvců. Své výsledky publikovali v prestižním časopise Nature Communications a poskytli tak jeden z prvních pohledů na význak a evoluční dynamiku tohoto podivného chromozomu.

Je známo, že stromy mohou ve svých letokruzích zaznamenávat působení velkého množství přírodních procesů. Mohou však pomoci s odhalením hrozící přírodní katastrofy? Tříletý projekt Karla Šilhána „Staré sesuvy: skutečně neaktivní?“ podpořený Grantovou agenturou ČR se zaměřil na signály vyvolané sesuvnými pohyby.

Michaela Fencková se nedávno po 10 letech strávených v Nizozemsku vrátila zpět do Českých Budějovic, kde studuje neurovývojové poruchy a zakládá svou výzkumnou skupinu. V letošním roce byla oceněna cenou L’Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě. Proč experimenty provádí zrovna na octomilkách a v čem vidí hlavní smysl podporování žen ve vědě?