Zobrazení položek podle značky: humanitní obory

Téměř tři desítky organizací z oblasti nových technologií, umění, humanitních a sociálních věd se spojily s cílem spolupracovat na řešení celospolečenských problémů. Kreativní a inovační centrum TAH – Technology, Art, Humanities – je historicky nejširší celonárodní iniciativou v dané oblasti a patří k průkopníkům i na evropské úrovni.

Evropská výzkumná rada dnes oznámila výsledky aktuální soutěže v programu ERC Starting Grants. Mezi čtyřmi stovkami podpořených z celého světa jsou také tři projekty z České republiky. Týkají se dětského čtení, role kmenových buněk pro udržování tkáňového metabolismu a kontrolou kvality spojenou s lidskými ribozomy.

Operační program Jan Amos Komenský vyhlásil výzvu specificky zaměřenou na humanitní a sociální vědy. Žádosti je možné podávat do 11. dubna 2024 a na výzvu jsou alokovány dvě miliardy korun.

Cílem programu Knowledge Frontiers: International Interdisciplinary Research Projects 2024 je podpořit humanitní a sociálněvědní projekty, které se zabývají otázkami týkajícími se vztahu mezi odbornými znalostmi, veřejným porozuměním a realizací politiky na mezinárodní úrovni, a zdůraznit význam spolupráce mezi odborníky a disciplínami bez omezení státních hranic.

Druhá výzva k předkládání projektů z oblasti sociálních a humanitních věd a výzkumu kulturního sektoru do programu Horizont Evropa měla uzávěrku 20. dubna 2022. Horizont Evropa jako rámcový program EU k financování výzkumu a inovací pro období 2021–2027 otevírá pravidelně spolu s dalšími vědními okruhy také témata určená pro společenskovědní a humanitní výzkum, výzkum kulturního dědictví a kulturních a kreativních odvětví, a ta jsou zařazena do jeho klastru 'Kultura, kreativita a inkluzivní společnost'.

Financování filozofických fakult, zejména problematické mzdové ohodnocení akademických pracovníků, Metodika 2017+ a také novela zákona o pedagogických pracovnících byla témata, kterým se na svém aktuálním zasedání věnovala Asociace děkanů filozofických fakult.

Konkurenceschopnost humanitních a společenských věd v České republice stále klesá, a to jak v porovnání s ostatními obory, tak i v mezinárodním prostředí. Jako hlavní příčinu vidí Česká asociace pro digitální humanitní vědy jejich nevyužitý potenciál, především v návaznosti na technologický rozvoj. Proto vydala stanovisko, jehož cílem je blíže pojmenovat problémy a upozornit na nedostatky užívané metodiky hodnocení vědeckých výsledků.

Vyhrocená opozice vědy a alternativních myšlenkových proudů, kulturní války technokratů s konspirátory nebo některé projevy globalizace přispívají k eskalaci destruktivních sil uvolněných rozpadem velkých kolektivních vyprávění. Reflexe mytologického rozměru skutečnosti – od popkultury přes vědu až po konspirační teorie – je jednou z cest, jak tyto rozpory harmonizovat. Přečtěte si další komentář religionisty Jana A. Kozáka.

Konspirační teorie nejsou jen vděčným mediálním tématem, ale také předmětem zájmu Jana A. Kozáka, zakladatele badatelské skupiny Konspiritualita, se kterým jsme si povídali mezi sálajícím krbem a knihovnou plnou mytologické literatury. Jak se k výzkumu takových fenoménů člověk dostane? S jakými obtížemi se v rámci své kariéry potýkají juniorní humanitní vědci?

Na kyberpárty padla řeč na matiku a byl z toho hajp. K diskusi o divnopravidlech se přidali planetariáni. Flexili, LOL. Rozuměli jste? Nová slova zkoumá a baví se jimi v práci Michaela Lišková z Ústavu pro jazyk český AV ČR. Rozhovor o jejím vztahu k českému jazyku a zkoumání neologismů vyšel v popularizačním časopise AΩ / Věda pro každého.