Zobrazení položek podle značky: umění

Avery Morris je houslistka a doktorandka na Stony Brook University. V letošním roce stráví devět měsíců na Hudební a taneční fakultě (HAMU) Akademie múzických umění v Praze jako stipendistka Fulbrightova stipendia výzkumem ztracených děl Gideona Kleina a odkazu české hudební moderny.

Téměř tři desítky organizací z oblasti nových technologií, umění, humanitních a sociálních věd se spojily s cílem spolupracovat na řešení celospolečenských problémů. Kreativní a inovační centrum TAH – Technology, Art, Humanities – je historicky nejširší celonárodní iniciativou v dané oblasti a patří k průkopníkům i na evropské úrovni.

Specifická hudební tvorba a image, pedagogická činnost a kulturní antropologie – to vše se vám může vybavit, když zazní jméno antropologa Davida Doubka, který je v hudební sféře známý spíše jako Ventolin. S čím se potýkal během svého prvního antropologického výzkumu, jak vnímá aktuální přetlak na střední školy a co plánuje ve své hudební kariéře – o těchto a dalších tématech jsme si povídali v našem rozhovoru.

Byl zveřejněn nejnovější žebříček QS World University Rankings podle oborů za rok 2023, který hodnotí vysoké školy v jednotlivých disciplínách. Z výsledků vyplývá, že české vysoké školy uspěly například v zemědělství a lesnictví, ale také ve vybraných společenskovědních a uměleckých oborech.

Akademický malíř Svatoslav Krotký ve své umělecké práci využívá nanotechnologie a jako vůbec první na světě vytvořil umělecké skulptury z nanovláken. Především ale stál u zrodu Katedry designu Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Ta letos slaví třicet let.

Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity prezentuje výsledky projektu Potenciál migrace: Přínos (nejen) ruských emigrantů meziválečné Evropě. Součástí slavnostního večera v brněnském kině Scala bude promítání filmů, křest publikací i ochutnávka plánované umělecké výstavy.

Jak se dělá architektura v USA a ve Skandinávii? Jaké postavení mají ženy v architektuře a je možné tento obor vyučovat jinak? Přečtěte si rozhovor s Reginou Loukotovou, rektorkou soukromé vysoké školy ARCHIP, která vyjela na Carnegie Mellon University v Pittsburghu jako stipendistka Fulbright-Masarykova programu.

Za nápadem propojit dvě zdánlivě nesourodé oblasti, jako jsou umění a věda, stojí Štěpánka Piskáčková, studentka Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V rámci svého doktorského studia zkoumá společné jmenovatele přírodních věd a umění. Na základě toho připravila „Umělecko-vědeckou laboratoř” – projekt, ve kterém umožňuje umělcům a vědcům být součástí výzkumu a následné tvorby.

Evropská komise zahájila dialog s členskými státy o vytvoření společného cloudu pro kulturní dědictví, který má pomoci chránit evropské kulturní poklady prostřednictvím digitální infrastruktury. Cílem cloudu je podpořit spolupráci mezi kulturními, tvůrčími a technologickými odvětvími.

Představte si, že od útlého věku každý den několik hodin cvičíte na hudební nástroj, aby vás přijali na prestižní konzervatoř ve Vídni. Termín přijímacího řízení se neúprosně blíží, ale vy se kvůli pandemické situaci nejspíš nebudete moci dostavit osobně. Technologický pokrok vám však poskytne šanci tuto překážku překonat a díky novému přístroji pro audiovizuální přenos se zkoušky zúčastníte.