Zobrazení položek podle značky: ČZU
Jindřich Brejcha z katedry Filosofie a dějin přírodních věd je jedním ze tří hlavních autorů studie, která právě vychází v prestižním časopise Science. Mezinárodní konsorcium, vedené vědci z portugalského BIOPOLIS-CIBIO, v ní odhalilo, jak krásné zbarvení papouščího peří vzniká.
Film Součástí smečky zvítězil v přehlídce populárně vědeckých filmů Prague Science Film Fest
Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest, který od 14. do 17. října 2024 hostil kampus České zemědělské univerzity v Praze, zná vítěze. Ocenění v celkem čtyřech kategoriích byla tvůrcům vítězných snímků předána během slavnostního ceremoniálu v pražském kině Přítomnost.
Prague Science Film Fest
Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest , který proběhne 14. - 17. října 2024 v kampusu České zemědělské univerzity v Praze, letos nabídne výběr těch nejlepších přírodopisných snímků, které vznikly za poslední dva roky.
Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest letos nabídne výběr těch nejlepších přírodopisných snímků, které vznikly za poslední dva roky. Objektivy kamer již „pouze“ nezachycují zvířata a rostliny v jejich přirozeném prostředí, ale tvůrci filmů si kladou otázky ochrany planety a toho, jak lidé svou činností faunu a flóru ovlivňují.
Termití kamikadze chrání kolonii pomocí zvláštního enzymu. Do jeho tajů pronikli vědci z ÚOCHB
Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, ve spolupráci s Fakultou tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze, luští záhadu ze života termitů. V koloniích druhu Neocapritermes taracua totiž funguje unikátní druh obrany, kterou obstarávají termití dělníci na sklonku života.
Češi v roce 2023 nasbírali bezmála 29 tisíc tun lesních plodin, což jsou tři čtvrtiny dlouhodobého ročního průměru. Nejčastěji sbíranými plody jsou houby, borůvky, maliny a ostružiny. Celková návštěvnost lesa má stoupající trend. Vloni do něj alespoň jednou za měsíc zašlo o 10 procent lidí více než v předešlém roce.
Světelné znečištění neškodí jen lidem, ale i hmyzu. Vědci z ČZU chtějí negativní vliv omezit
Světelné znečištění je jedním z hlavních environmentálních problémů rozvinutých zemí a negativně působí na lidské zdraví i celé ekosystémy. Kvůli neustálému rozvoji sídel patří mezi faktory nejvíce ohrožující biodiverzitu hmyzu a jiných skupin živočichů. Naštěstí dnes kromě klasických sodíkových výbojek existuje celá řada alternativních druhů svítidel. Jejich vliv na noční živočichy však zatím nebyl řádně prostudován.
Ladislav Kokoška z ČZU mezi 0,5 procentem nejvýznamnějších vědců v oboru léčivých rostlin
Fakulta tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze má ve svých řadách vědce, jenž se řadí mezi 0,5 procenta nejvýznamnějších vědců na světě v oboru léčivých rostlin. Ladislav Kokoška získal titul Top Scholar od prestižní platformy ScholarGPS za vynikající publikační výsledky a významný vědecký dopad.
Převrat v evropských lesích?
Vědecké týmy z České zemědělské univerzity a z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ) se podílely na studii publikované v uznávaném vědeckém časopise Communications Earth & Environment.
Měnící se roční období a dramatické změny v extrémních povětrnostních podmínkách ovlivňují spánkové vzorce divokých zvířat. Naznačuje to studie, první svého druhu na světě, jejíž výsledky ukazují, že teplejší letní teploty potenciálně narušují kvalitu spánku a tím i celkové zdraví a pohodu divoké zvěře.