Zobrazení položek podle značky: biologie

Každých pár měsíců vám chceme přinášet zajímavosti z různých oborů, které by vás neměly minout, ať už jste v daném oboru odborník, nebo se sami pohybujete v úplně jiné oblasti. Přestože se v tomto výběru soustředíme na práce z prestižních časopisů, kritériem není počet citací nebo přečtení. Jedná se spíše o subjektivní výběr jednotlivých redaktorů – odborníků v daných oborech. Zde je první letošní výběr Venduly Lužné z biologie a medicíny.

Meruňky letos vykvetly už v pondělí 11. března, tedy rekordně brzy za dobu pozorování od roku 1961. Dosud nejdříve to bylo 13. března v roce 2007, což bylo jedinkrát v první polovině března.

Lidé se již celá staletí ženou za lékem, který by jim umožnil žít věčně. Nebo jim alespoň prodloužil život do sta nebo sto padesáti let a zachoval přitom jeho rozumnou kvalitu. Zdravotní péče 21. století, nové léky na dříve smrtelná onemocnění nebo dostupnost hodnotné stravy, již nyní umožňují lidem žít déle než před sto lety.

Že pandemie není jen vědecko-medicínský problém, ale i problém sociologický, dobře ví Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství. Některé věci z pozice virologa ovlivnit nelze, ale mnoho dalších problémů nachází právě zde řešení, jak se ukázalo v období pandemie covidu.

Podle aktuálních statistik počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou v roce 2030 v Česku přesáhne 174 tisíc. Cerebrální organoidy, které pěstují vědci a vědkyně na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, mají posloužit právě k výzkumu této nemoci. Odborníci věří, že miniaturní modely mozku mohou přispět i k vývoji léčiv.

V osmnácti emigroval do Anglie, vystudoval chemii v Birminghamu, doktorát získal v Londýně. Ač původně chemik, postupně se začal věnovat výzkumu nádorové biologie a molekulární biologii DNA. Objevil proteiny, které zabraňují nástupu dědičně podmíněné rakoviny tlustého střeva.

Jako čerstvě vystudovaný informatik měl v Praze slušně rozjetou softwarovou firmu. Touha zdokonalit se v karate ho však zavála až do Japonska. Výlet se protáhl na deset let a kromě šestého danu si z něj přivezl i doktorát z molekulární biotechnologie a manželku.

Vysoká hladina cukru v krvi znamená pro člověka problém, to ale neplatí u těch druhů ptáků, které mají hladinu krevního cukru vysokou přirozeně. Ukázala to mezinárodní studie vedená vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Takoví ptáci netrpí následky buněčného poškození způsobeného volnými radikály, které obvykle zažívají lidé a zvířata s hladinou krevního cukru zvýšenou v důsledku cukrovky.

Jak vznikla hmyzí křídla? To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu. 

Membrány obklopující buňky a jejich vnitřní organely mají tvary plné záhybů a vyboulenin, které jsou důležité pro jejich správnou funkci a interakci s okolím. Tyto tvary se neustále mění podle potřeby pro různé úkoly, například transport materiálu dovnitř a ven. Na membráně se tak vytvářejí neustále nová pohoří a údolí, jejichž vznik je ale přísně regulován a sledován.