Zobrazení položek podle značky: medicína
Bakteriofágy jsou viry, které se množí v bakteriálních buňkách. Když se z bakterie uvolní fágové potomstvo, bakteriální buňka praskne a zahyne. Díky tomuto účinku se fágy začínají těšit větší pozornosti jako potenciální léčiva na patogenní bakterie rezistentní na antibiotika.
Martin Polách se narodil v Praze 10. prosince 1981. Čtyřicet let poté, v lednu 2024, muž trvale žijící v Anglii, přišel do restaurace „U Dobré myšlenky" na Rašínově nábřeží poděkovat. V podstatě za život. Dnes pětadevadesátiletému profesorovi Antonínu Doležalovi, který vyřešil zásadní komplikace jeho narození nitroděložní transfuzí krve. Nedílně k ní patřila výjimečná týmová práce specialistů – pediatrů a neonatologů – z nemocnice U Apolináře.
Mezinárodní výzkumný tým stojí za průlomovým pozorováním buněk v průběhu jejich dělení. Skupina vědců pod vedením Libora Macůrka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Roberta Grosse z Ústavu klinické a experimentální farmakologie a toxikologie Univerzity Freiburg a Zdeňka Lánského z Biotechnologického ústavu AV ČR odkryla nový mechanismus vzájemného ovlivňování mikrotubulů a aktinového cytoskeletu při dělení buněk.
Proč by otcové neměli být obézní a kdy podávat imunoterapii – zajímavé publikace z biologie a medicíny
Vybíráme pro vás zajímavé vědecké publikace z biologie a medicíny, které by vás neměly minout, ani pokud se sami věnujete úplně jinému oboru. Přestože se soustředíme na práce z prestižních časopisů, kritériem není počet citací nebo přečtení. Jedná se spíše o subjektivní výběr jednotlivých redaktorů – odborníků v daných oborech. Zde je druhý letošní výběr Venduly Lužné.
Ve spolupráci Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně a firmou Propsyco s.r.o byla vyvinuta unikátní diagnostická metoda pro objektivní hodnocení vývojové dysgrafie. Odborníkům ze školských poradenských zařízení a pracovišť pomůže s diagnostikou a hodnocením poruch psaní u dětí mladšího školního věku.
Jak opravit míchu
Jen v Česku si míchu poraní až tři stovky lidí ročně. Následky narušení tohoto křehkého spletence nervových vláken jsou zpravidla nevratné. Anebo ne?
Nikola Slepičková Kasálková vystudovala doktorský obor Materiálové inženýrství na Fakultě chemické technologie VŠCHT Praha. V současné době působí na Ústavu inženýrství pevných látek jako odborný asistent.
Nová kultivační metoda pro studium a testování léčiv na chronickou lymfocytární leukémii
Chronická lymfocytární leukémie je nejčastějším typem leukémie v Evropě a v České republice jí ročně onemocní asi 600 lidí, převážně starších dospělých. Ve snaze lépe porozumět a léčit toto onemocnění vědci vytvářejí laboratorní modely, na nichž nádor studují a testují nové léky.
Jak umělá inteligence změní medicínu?
V medicíně už se umělá inteligence neboli AI (artificial intelligence) v některých oborech běžně využívá a její role dále roste. Lékařské fakulty čelí jednak výzvě naučit studenty používat AI pro jejich budoucí praxi a jednak ji začlenit do výukových metod. Nejčastěji zmiňovaným benefitem pro medicínu je úspora času, díky možnosti „delegovat“ na umělou inteligenci rutinní úkoly.
Liberečtí chirurgové už nejsou před operacemi odkázáni jen na virtuální snímky zlomených kostí či nádorů, ale připravují se i díky dokonalým anatomickým modelům z 3D tiskárny. Vyrábí je nemocniční oddělení Klinické biomechaniky, za jehož zřízením stojí absolvent Fakulty strojní TUL a pedagog liberecké univerzity Lukáš Čapek.
