Zobrazení položek podle značky: medicína

Vědcům se podařilo popsat význam stovek vrozených mutací v genu CHEK2 při vzniku rakoviny prsu. Výzkumný tým vedli Zdeňek Kleibl z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Libor Macůrek z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Gen CHEK2 je v hledáčku klinických genetiků již dlouho kvůli riziku vzniku rakoviny prsu.

Hana Kopřivová z výzkumné skupiny profesora Kaisera na CEITEC VUT pracuje se vzorky kůže lidí, jejichž zdraví ohrožuje rakovina. Ve svém projektu analyzuje pomocí čtyř technik různé typy tumorů a snaží se vytvořit algoritmus, který by byl schopen rozpoznat oblast tumoru na základě získaných dat.

Umí číst obrazy v počítači. Prořezává se jimi, zkoumá jejich vrstvy a vidí potřebné parametry, které dokáže zapsat do algoritmů, aby vyhověl požadavkům „zákazníků“ – ať už z řad vědeckých kolegů nebo komerčních zájemců. Jakub Lázňovský z CEITEC VUT se věnuje počítačovému zpracování obrazu.

Tým akademiků z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity zahajuje výzkumný projekt Queer zdraví, kterým hodlá doplnit chybějící informace o zdraví této části populace.

Vědecký tým z ÚOCHB AV ČR pod vedením Milana Vrábela vyvinul novou chemickou reakci, která umožní lépe zacílit léčiva na konkrétní místa v lidském těle nebo sledovat, zda se léčivá látka dostává i jinam, než má. Tento efekt může pomoci odstranit nežádoucí vedlejší účinky terapie.

Bavorsko je v celé Evropě ve zdravotnické technice jedním z nejúspěšnějších regionů, který pravidelně investuje do rozvoje tohoto sektoru. Chystají se dva velké projekty: akcelerátor pro lékařské obory a biotechnologie a výstavba továrny na komponenty počítačových tomografů, která představuje řadu příležitostí také pro české firmy.

Senzorický systém, který urychlí a zefektivní vyšetření magnetickou rezonancí, vyvinuli vědci z Fakulty elektrotechniky a informatiky (FEI) VŠB-TUO ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Ostrava a firmou Tecpa. I díky podpoře nedávno ukončeného projektu z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost mají výzkumníci k dispozici prototyp senzorické podložky, jejíž funkčnost ověřili v testovacím poloprovozu v klinické praxi.

Jiřina Bartůňková se zabývá poruchami imunity a z toho vyplývajícími nemocemi. V oblasti nádorové imunologie například spolu s týmem vyvinula vakcínu, která je vyráběna z bílých krvinek nemocné či nemocného. Působí jako přednostka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a v roce 2017 získala Cenu Milady Paulové.

Ošetřující lékař musí projít rozsáhlou lékařskou dokumentaci, aby v datech o průběhu lékařské péče našel souvislosti, které hledá. PatientFinder, který právě implementuje Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA), je novou technologickou platformou, která má umožnit efektivnější práci s informacemi z těchto systémů.

Daniela Pelclová se zabývá jednak nemocemi z povolání, kde se zaměřuje na rizika poškození zdraví z nových chemických látek – nanočástic či prachů poškozujících plíce nebo přetěžování organizmu fyzickými nebo psychickými zátěžemi. Také se věnuje toxikologii, např. aktualizaci databáze a publikování otrav z nových zdrojů a produktů.