Zobrazení položek podle značky: medicína

Steriani Elavsky z katedry studií lidského pohybu Pedagogické fakulty Ostravské univerzity je nejcitovanější českou vědkyní v oblasti společenských věd. Aktuálně připravuje projekt „DigiWELL“, který se zabývá digitálními technologiemi na podporu wellbeingu. Jaký je jeho přínos pro společnost a co slibuje pro českou vědu?

Jak souvisí gender a sociální izolace? A co člověku přináší procházky v přírodě a pobyt u řeky? A jaký vliv mají uprchlíci na národní ekonomiku? Přečtěte si o deseti vědeckých objevech, které v září 2022 vzbudily největší pozornost na sociálních sítích v globálním měřítku.

Venture kapitálový fond i&i Biotech Fund I (i&i Bio) oznámil investici do španělského biotechnologického startupu Nanoligent SL vyvíjejícího cílenou onkologickou terapii. i&i Bio se tímto krokem připojil k předchozím investorům a firma Nanoligent v tomto investičním kole získala od všech tří společností celkem 2,8 milionů eur.

Nemocniční infekce představují problém, se kterým si současné technologie nejsou schopny efektivně poradit. Český spin-off LAM-X aktuálně pracuje na vývoji nanomateriálu, který nejen brání průniku virů či bakterií do otevřených ran, ale umí je zároveň i aktivně zničit. Klíčem k tomu je fotoaktivní látka, která po aktivaci světlem eliminuje veškeré mikroorganismy.

Akční, cílevědomý, energický, nadšený a možná díky tomu velice úspěšný vědec z CEITEC VUT přitahuje zájem studentů i ostatních vědců. Eric Glowacki dokáže inovace vyvinout způsobem, aby se daly bez zdlouhavého procesu použít v medicíně – využívá totiž už schválené věci jen tak, jak o nich zatím nikdo jiný nepřemýšlel.

Ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda se stal členem expertního výboru „Mise Rakovina“ v rámci programu Horizont Evropa. Působit ve výboru bude od září 2022.

Ministerstvo průmyslu a obchodu dne 6. 9. 2022 vyhlásilo novou výzvu pro předkládání žádostí Czech Rise Up 3.0 – Výzkum medicinských řešení v době digitalizace. Cílem výzvy je podpora financování projektů na dokončení nových, dosud neexistujících, medicínských řešení následků COVID-19 s důrazem na digitální oblast.

Pozdvižení ve vědecké obci nedávno vyvolala studie, která poukázala na to, že jeden z nejznámějších výzkumů o Alzheimerově chorobě je zřejmě falešný. Vysoce vlivný dokument, který byl poprvé publikován v roce 2006, měl velký dopad na různé klinické studie a do výzkumu nemoci šly díky němu miliardy dolarů.

Co může člověku přinést vědecký pobyt v USA? A jak se takový výjezd kombinuje s rodinným životem? Přečtěte si rozhovor s Hanou Kolesovou, bioložkou z Univerzity Karlovy a Fyziologického ústavu AV ČR, která vyjela na Case Western Reserve University v americkém Clevelandu.

„Pokud chceme pomáhat pacientům, musíme se dlouhodobě věnovat výzkumu, ale také získané poznatky dotáhnout do klinické studie a k pacientům,“ říká hematolog a vědec Tomáš Stopka. S kolegy a kolegyněmi z centra BIOCEV, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) úspěšně dokončili klinickou studii nové kombinace léčiv, která výrazně prodlužuje život pacientů s leukémií.