Zobrazení položek podle značky: gender

11. února byl Mezinárodní den žen ve vědě, v návaznosti na něj vydal Eurostat statistiku, jak si stojí jednotlivé členské státy v zastoupení žen ve vědeckých a technických pozicích. Přestože počet žen v těchto oborech neustále roste, mezi jednotlivými státy jsou velké rozdíly. Jeden z dlouhodobě diskutovaných důvodů, proč ženy opouštějí vědu, je rodičovství.

Rozhovor vznikl v rámci kampaně Měsíc žen ve vědě, kterou na České zemědělské univerzitě v Praze spouští s podporou projektu AGRIGEP při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. Tento svátek připadl na 11. února. V souvislosti s kampaní oslovili Janu Mazancovou, která působí na katedře udržitelných technologií Fakulty tropického zemědělství ČZU.

Socioložka Marcela Linková stojí již více než 20 let v čele Narodního kontaktního centra – gender a věda. V rozhovoru jsme se bavily nejen o postavení žen na českých výzkumných institucích, ale také o Plánech genderové rovnosti a jejich úskalích.

Dnes se koná Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Svátek by měl upozornit na klíčovou roli žen ve vědecké oblasti a podnítit jejich aktivní účast ve výzkumné činnosti. Tomuto tématu se dlouhodobě věnuje Karel Pavlica z Ostravské univerzity.

Nina Fárová je socioložka a soustředí se na gender ve vzdělávání a technologiích. Jako postdoktorandka aktuálně působí v Sociologickém ústavu AV ČR, v oddělení NKC – gender a věda. V loňském akademickém roce vyjela s Fulbright-Masarykovým stipendiem do USA a sedm měsíců v legendární San Francisco Bay Area mapovala, jak chytré technologie proměňují uspořádání, úkoly, péči i vztahy v domácnostech.

Ve vědě existuje krize duševního zdraví – ve všech fázích kariéry a po celém světě. Tak zní závěry nedávných studií, které kolektivně zkoumaly desítky tisíc výzkumníků po celém světě. Výsledky naznačují, že boj vědců o své duševní zdraví je přímým důsledkem toxické výzkumné kultury. A situace je vážná.

První univerzitní profesorka českého jazyka, dlouholetá šéfredaktorka časopisu Český jazyk a literatura, spoluzakladatelka češtinářské olympiády a aktivní autorka. Jen krátký výčet úspěchů Marie Čechové, držitelky Ceny Milady Paulové 2019, která v rozhovoru pro NKC – gender a věda hovořila o celoživotním nadšení pro učitelství a český jazyk, i o změnách, které se za jejího působení v oboru udály.

I v akademickém prostředí šikana existuje. Výzkum mezi britskými akademiky ukázal, že 28,5 % žen a 19,8 % mužů se stalo terčem šikany. Zajímavé je, že ve třech čtvrtinách nahlášených případů nebyla podniknuta žádná nápravná akce. Jak je na tom akademické prostředí v ČR? Zapojte se do ankety.

Profesorka japonského jazyka Zdeňka Švarcová, která za svou kariéru významným způsobem ovlivnila podobu a rozvoj české japanologie, za své zásluhy při výuce japonštiny a propagaci japonské kultury obdržela v roce 2010 vyznamenání Řád vycházejícího slunce, zlaté paprsky s nákrční stuhou. V rozhovoru pro NKC – gender a věda hovořila o vývoji svého oboru i své profesní cestě.

Téma sexuálního obtěžování rezonuje ve společnosti a není tomu jinak ani ve vědeckém prostředí, kde tuto problematiku zkoumala nadace L‘Oréal v nové studii. Její výsledky byly představeny na panelové diskuzi u příležitosti vyhlášení laureátek 17. ročníku talentového programu L‘Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě.