Zobrazení položek podle značky: NKC

NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR zveřejnilo výsledky analýzy nízké účasti českých vědců a vědkyň na ERC grantech. Granty Evropské výzkumné rady jsou jedny z nejprestižnějších v rámci Evropské unie a jsou tak podstatným indikátorem excelence výzkumných institucí. Účast na těchto grantech je však v České republice, a to zejména u vědkyň, nízká.

České grantové agentury začaly v posledních letech brát zřetel na nerovné příležitosti pro ženy – matky ve vědě, a ve svých grantech, zejména těch pro mladé vědce, začaly nabízet možnosti, jak skloubit vědu a rodičovství. Jak si mezi sebou stojí jednotlivé české agentury v genderové politice? V prvním díle se podíváme na GA ČR a TA ČR.

Socioložka Marcela Linková stojí již více než 20 let v čele Narodního kontaktního centra – gender a věda. V rozhovoru jsme se bavily nejen o postavení žen na českých výzkumných institucích, ale také o Plánech genderové rovnosti a jejich úskalích.

Český výzkum dlouhodobě není schopen dát příležitost kvalifikovaným ženám. Zbytečně tak přicházíme o potenciál, který by nás jako společnost posunul dál. Společnost NKC gender a věda zmapovala zastoupení žen ve vědě u nás i v zahraničí.

Ruská matematička Irina Perfiljeva na konci 90. let minulého století volila mezi Londýnem a Českem. Zvolila naši zemi, vdala se tu a i nadále se věnovala oboru, k němuž tíhla od mala. V roce 2022 poskytla rozhovor pro Národní kontaktní centrum - gender a věda u příležitosti udělování Cen Milady Paulové.

Účast českých vědců, a především vědkyň, je v rámcových programech EU nízká, a to včetně účasti na ERC grantech. Ještě nižší je pak podíl žen v rámci ERC grantů, a to i přesto, že úspěšnost při podávání ERC grantů je podobná u mužů i u žen. Situace se navíc nezlepšuje, zůstává spíše stejná. NKC – gender a věda proto vytvořilo dotazník ke zmapování konkrétních důvodů, proč tomu tak je.

VŠCHT Praha se nově podílí na činnosti sedmi Národních center kompetence, jejichž cílem je podpora aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Jedním z nich je NCK REkombinantní TEchnologie pro MEDicínu, zaměřené na dosažení aplikačního potenciálu v oblasti přípravy rekombinantních léčiv pomocí integrace špičkových výzkumných center a vytvoření výzkumné platformy pro rozvoj českého biotechnologického a farmaceutického průmyslu.

Nina Fárová je socioložka a soustředí se na gender ve vzdělávání a technologiích. Jako postdoktorandka aktuálně působí v Sociologickém ústavu AV ČR, v oddělení NKC – gender a věda. V loňském akademickém roce vyjela s Fulbright-Masarykovým stipendiem do USA a sedm měsíců v legendární San Francisco Bay Area mapovala, jak chytré technologie proměňují uspořádání, úkoly, péči i vztahy v domácnostech.

Jiřina Bartůňková se zabývá poruchami imunity a z toho vyplývajícími nemocemi. V oblasti nádorové imunologie například spolu s týmem vyvinula vakcínu, která je vyráběna z bílých krvinek nemocné či nemocného. Působí jako přednostka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a v roce 2017 získala Cenu Milady Paulové.

Kariéra Evy Gescheidtové je, kromě čtyřicetiletého pedagogického působení, neodmyslitelně spjata s přístroji založenými na magnetické rezonanci. Její výzkumné působení tak má velký vliv na zdravotnictví, a to zejména v oblasti diagnostiky chorob. O tom, co ji k oboru přivedlo, proč elektrotechnika láká především muže, ale i o tom, jak se jí dařilo kombinovat práci s rodinou, promluvila v rozhovoru pro NKC – gender a věda.