Zobrazení položek podle značky: NKC

První univerzitní profesorka českého jazyka, dlouholetá šéfredaktorka časopisu Český jazyk a literatura, spoluzakladatelka češtinářské olympiády a aktivní autorka. Jen krátký výčet úspěchů Marie Čechové, držitelky Ceny Milady Paulové 2019, která v rozhovoru pro NKC – gender a věda hovořila o celoživotním nadšení pro učitelství a český jazyk, i o změnách, které se za jejího působení v oboru udály.

Profesorka japonského jazyka Zdeňka Švarcová, která za svou kariéru významným způsobem ovlivnila podobu a rozvoj české japanologie, za své zásluhy při výuce japonštiny a propagaci japonské kultury obdržela v roce 2010 vyznamenání Řád vycházejícího slunce, zlaté paprsky s nákrční stuhou. V rozhovoru pro NKC – gender a věda hovořila o vývoji svého oboru i své profesní cestě.

Daniela Pelclová se zabývá jednak nemocemi z povolání, kde se zaměřuje na rizika poškození zdraví z nových chemických látek – nanočástic či prachů poškozujících plíce nebo přetěžování organizmu fyzickými nebo psychickými zátěžemi. Také se věnuje toxikologii, např. aktualizaci databáze a publikování otrav z nových zdrojů a produktů.

Čtyřiadvacet ověřených technologií, dvaatřicet funkčních vzorků a devět užitných vzorů. To je jen část výsledků čtyřletého snažení českých výzkumníků, kteří se sdružili v Národním centru kompetence s názvem BIOCIRTECH (Biorafinace jako oběhové technologie). Specializovaná tuzemská výzkumná pracoviště a privátní firmy dohromady vytvořily šestnáctičlenné konsorcium.

Eliška Walterová se zabývá srovnávací pedagogikou, analýzou zahraničních vzdělávacích systémů a možnostmi využití jejich zkušeností v českém vzdělávání. V roce 2018 se stala laureátkou Ceny Milady Paulové. Jak vypadala srovnávací pedagogika dřív, jak je na tom obor dnes a co je vlastně jeho cílem?

Markéta Janatová se zabývá sledováním efektu neurorehabilitace u pacientů po poškození mozku. Na základě tohoto výzkumu navrhuje a vyvíjí nové technické prostředky pro zlepšení účinnosti neurorehabilitace a sledování zdravotního stavu pacientů. Jak se dostala ke studiu neurověd a jak z pozice ženy a matky vnímala nastavení vědeckého prostředí?

Genderová rovnost je jednou ze základních hodnot Evropské unie a Evropského výzkumného prostoru (ERA). I proto Evropská komise od roku 2021 zavedla, že podmínkou účasti v novém rámcovém programu EU na podporu výzkumu Horizont Evropa je příprava institucionálního plánu genderové rovnosti. Na to, jak si při jejich zavádění stojí české výzkumné instituce, se zaměřila nová studie, kterou připravilo NKC - gender a věda.

Viktorie Vlachová se zabývá základním výzkumem buněčné a molekulární podstaty vzniku akutní a chronické bolesti se zaměřením na úlohu specifické skupiny iontových kanálů. Jejich prostřednictvím všechny živé organizmy reagují na vnější podněty, které je ohrožují. Jaká byla její cesta k neurovědám?

Počet výzkumníků se zvyšuje, podíl žen ve vědě ale přesto klesá. Kritéria institucí vědkyně-matky často jen obtížně naplňují, principu nepřímé diskriminace ale stále mnoho lidí nerozumí. I tyto poznatky zazněly na panelové diskuzi Gender a rovnost ve vědě – co ji podrývá a co jí prospívá, kterou pořádala Učená společnost ČR a Národní kontaktní centrum – gender a věda.

Začínala jako matematička ve skupině fyziků v oddělení reaktorové fyziky a pracovala také jako redaktorka matematických učebnic a literatury. Dnes Jarmila Novotná vzdělává učitele matematiky a věnuje se také vlivu jazyka na porozumění matematice. V roce 2021 byla nominována na Cenu Milady Paulové.