Zobrazení položek podle značky: matematika

Eva Budinská je vystudovanou matematickou bioložkou. Následoval doktorát z onkologie, na který navázala postdoktorským studiem ve Švýcarském bioinformatickém institutu (Swiss Institute of Bioinformatics) v Lausanne, kde strávila celkem čtyři roky. Ve svém vědeckém oboru se pohybuje na pomezí analýzy dat a biologie, jejím úkolem je tedy data nejen zpracovat, ale také interpretovat.

Ruská matematička Irina Perfiljeva na konci 90. let minulého století volila mezi Londýnem a Českem. Zvolila naši zemi, vdala se tu a i nadále se věnovala oboru, k němuž tíhla od mala. V roce 2022 poskytla rozhovor pro Národní kontaktní centrum - gender a věda u příležitosti udělování Cen Milady Paulové.

Miloslav Druckmüller je v Česku i ve světě známý svými snímky sluneční koróny. Sám sebe spíš než za vědce považuje za pedagoga a důvod, proč ještě neodešel do důchodu, je jednoznačný: chyběla by mu výuka. Jaký je jeho recept na úspěšnou přednášku?

„Každá tvůrčí činnost je ve své podstatě stejná. Žene vás ten pocit, těší vás samotný proces. Proč skladatel skládá? Protože je to jeho potřeba,“ říká kombinatorik, zakladatel a ředitel Institutu teoretické informatiky MFF UK, Jaroslav Nešetřil, který se kromě vědy věnuje i umění. Rád přemýšlí v širokých souvislostech a nebojí se přirovnat matematiku třeba k tenisu.

Najít poruchu elektromotoru není vždy snadné. K její efektivní diagnostice lze ale využít nové matematické algoritmy s parametrickým odhadem. Vývojem se několikátým rokem zabývá doktorand z VUT v Brně a výzkumník na CEITEC VUT Lukáš Zezula. Jeho algoritmy dokážou detekovat nejen přítomnost poruchy, ale i její lokaci a závažnost. Využití mají i při následné kompenzaci poruch – tak, aby elektromobil zůstal provozuschopný i s poškozeným motorem.

Michal Holčapek nově povede Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování Ostravské univerzity. Nejvíce se těší na spolupráci s kolegy, která ho inspiruje a posouvá dopředu. V rozhovoru dále přibližuje cestu k matematice a fuzzy modelování, a také své odborné zaměření i vize a plány jakožto nového ředitele ústavu.

Na prchavý okamžik Měsíc zakryje sluneční kotouč. Příroda ztichne a svět se ponoří do šera... Úplné zatmění Slunce je tím pravým momentem, za kterým mezinárodní vědecký tým matematiků z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a zástupců z Astronomického institutu Havajské univerzity cestuje po celém světě. Říkají si Solar Wind Sherpas, „šerpové slunečního větru“.

Začínala jako matematička ve skupině fyziků v oddělení reaktorové fyziky a pracovala také jako redaktorka matematických učebnic a literatury. Dnes Jarmila Novotná vzdělává učitele matematiky a věnuje se také vlivu jazyka na porozumění matematice. V roce 2021 byla nominována na Cenu Milady Paulové. 

Jana Hoderová vystudovala učitelství na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, ke kterému si ve 4. ročníku přibrala Matematické inženýrství na někdejší Fakultě strojní VUT v Brně. Tehdy nový obor ji zaujal a už mu zůstala věrná. Jako asistentka na Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT absolvovala doktorské studium a dnes zde mimo jiné působí jako tajemník pro oborové studium.

„Lidé si od pradávna kladli otázku, jaký je poměr obvodu kruhu ku jeho průměru, což je právě hodnota π. Třeba proto, aby věděli, kolik materiálu potřebují na stavbu studny,“ představuje nejvýznamnější matematickou konstantu, o níž se píše i v Bibli, děkan Matematicko-fyzikální fakulty UK Mirko Rokyta. Dne 14. března se přitom slaví Mezinárodní den π.