Zobrazení položek podle značky: základní výzkum

Poranění mozku a míchy představují v současné době významný problém nejen kvůli stoupající četnosti nových případů, ale především pro svou závažnost a značné socio-ekonomické dopady na společnost. V případě obou typů poranění se jedná o velmi závažné akutní stavy s vysokou úmrtností, které vyžadují bezodkladnou lékařskou péči a v některých případech i dlouhodobou péči následnou.

Lidé obvykle chodí hledat houby do lesa a berou si k tom nůž a košík. Tomáš Větrovský z Mikrobiologického ústavu AV ČR hledá houby v laboratoři a potřebuje k tomu sekvenátor pro analýzu DNA. Výsledkem je celosvětová databáze hub a také nové poznatky o jejich životním prostředí i o tom, že klimatické změny nepříznivě ovlivňují zejména ty houby, které jsou pro lidi užitečné.

Viktorie Vlachová se zabývá základním výzkumem buněčné a molekulární podstaty vzniku akutní a chronické bolesti se zaměřením na úlohu specifické skupiny iontových kanálů. Jejich prostřednictvím všechny živé organizmy reagují na vnější podněty, které je ohrožují. Jaká byla její cesta k neurovědám?

Díky uvolněným prostředkům v rozpočtu GA ČR rozhodlo její předsednictvo o udělení dalších 24 standardních projektů přihlášených do soutěže vyhlášené v minulém roce. Celkem tak bylo rozhodnuto o podpoře 483 standardních projektů s počátkem řešení v letošním roce.

Lenka a Radoslav Hajgajda založili Asociaci genové terapie po narození syna Olivera, kterému byl zjištěn Angelmanův syndrom. Od roku 2018 se tato nezisková organizace primárně podílí na podpoře základního výzkumu Českého centra pro fenogenomiku zaměřujícího se na léčbu vzácných onemocnění. Dnes, 15. února, si také připomínáme Mezinárodní den Angelmanova syndromu.

Supercitlivé zobrazování, vývoj nástrojů v biologii ochrany, unikátní pohled na démonizovanou arabskou historickou postavu, vylepšování povrchů turbín i odhalení sebeobrany stromů. Akademie věd ČR ocení výsledky výzkumů, které přispívají k prestiži české vědy za hranicemi. Ceny AV ČR převzalo 11 badatelek a badatelů dne 14. 11. 2022 v budově na Národní třídě v Praze.

Jižní Korea je zemí, která už několik desetiletí zvyšuje financování výzkumu. Daří se jí v navazování významných mezinárodních spoluprací a podporuje mladé nadějné start-upy, které zaměstnávají tisíce šikovných vědců. I tak má však v oblasti výzkumu ještě co zlepšovat – její rigidní přístup k hodnocení výzkumu totiž dusí základní vědu.

Grantová agentura České republiky (GA ČR) se s brazilskou agenturou São Paulo Research Foundation (FAPESP) dohodla na financování pěti společných projektů od roku 2022. Podpořené projekty úspěšně prošly hodnoticím procesem každé z agentur. Na jejich řešení se budou podílet vědecké týmy z České republiky a Brazílie – každá z agentur bude financovat tu část, kterou řeší badatelé z dané země. Řešení bude probíhat 3 roky.

S Klementem Tocknerem, výkonným ředitelem Senckenberg Society for Nature Research v německém Frankfurtu, jsme si povídali o rozdílech mezi základním a aplikovaným výzkumem. Řeč přišla také na to, co by potřebovala česká věda, aby se její výsledky zlepšily.

Jednou z příčin katastrofálních výsledků boje Česka s nákazou covid-19 je myslím i slabé znalostní zázemí - zázemí základního výzkumu v oborech, které jsou pro úspěšný boj s epidemií zásadní, a laxní využívání toho, co je k mání. Pravda nepotěší: na většinu ekonomicky vyspělejších zemí západní Evropy máme ve vědních oborech, až na čestné výjimky, ztráty, v některých obrovské.