Zobrazení položek podle značky: genetika
Spin-off Adalid Sciences, založený letos v červnu vědci z ÚOCHB AV ČR, přichází na poli genové medicíny s vlastní metodou transportu mRNA do buněk. Potenciál společnosti potvrdila i nedávná investice od BTL v řádu stovek milionů korun. Založení spin-offu odstartoval výzkum Kláry Grantz Šaškové, ředitelky Adalid Sciences, která v rozhovoru říká: „Věříme, že naše patenty jsou dostatečně silné na to, abychom mezi ostatními konkurenty obstáli."
Když média obletěla zpráva, že se českým vědcům podařilo zobrazit chromozom v přirozeném stavu, často se sdělení redukovalo na úspěch brněnského pracoviště AV ČR, které vyvinulo inovativní zobrazovací metodu A-ESEM. S návrhem využít ji pro studium chromozomů ale přišel Jaroslav Doležel z Olomouce, který se studiu chromozomů věnuje celý svůj profesní život.
Řepka je chráněna stejnými mechanismy jako laboratorní rostliny: Otevírá to cestu k odolnějším plodinám?
Vědcům z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) se podařilo prokázat, že některé procesy, kterými se rostliny vyrovnávají se stresem prostředí a které byly dosud prokázány u experimentální rostliny huseníčku (Arabidopsis thaliana), fungují i u běžných plodin, jako je řepka olejka.
V podmínkách rychle se měnícího klimatu může být genový mix klíčovým faktorem pro přežití druhů. Umožňuje totiž vznik nových adaptací. Ukazují to výsledky výzkumu vědeckého týmu z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ve spolupráci s Oklahomskou a Cornellovou univerzitou v USA. Objev může změnit dosavadní přístup k ochraně ohrožených druhů.
Mezinárodní výzkumný tým stojí za průlomovým pozorováním buněk v průběhu jejich dělení. Skupina vědců pod vedením Libora Macůrka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Roberta Grosse z Ústavu klinické a experimentální farmakologie a toxikologie Univerzity Freiburg a Zdeňka Lánského z Biotechnologického ústavu AV ČR odkryla nový mechanismus vzájemného ovlivňování mikrotubulů a aktinového cytoskeletu při dělení buněk.
Až dvě třetiny všech nádorových onemocnění vznikají kvůli chybám, které se objeví během replikace DNA. A právě té se věnuje laboratoř Hany Polášek-Sedláčkové z Biofyzikálního ústavu AV ČR, která na výzkum nových molekulární drah získala prestižní EMBO Installation grant (v hodnotě přes 6 milionů Kč). Jediná z ČR.
V pátek 24. listopadu byli na tiskové konferenci představeni vítězové 22. ročníku soutěže Česká hlava 2023. Před sedmi lety byl laureátem Národní ceny zástupce Ústavu molekulární genetiky AV ČR Jiří Forejt, jehož kariéra začala před 55 lety.
Blýská se CRISPRu na lepší časy?
Americká FDA má rozhodnout, zda povolí první využití editace genomu pomocí CRISPR/Cas9 k léčbě srpkovité anémie. Tímto onemocněním trpí celosvětově přes sedm milionů lidí. Americká léková agentura tak čelí rozhodnutí, zda povolit genovou terapii, jež má potenciál pomoci velkému množství pacientů, ale zároveň nejsou ještě plně popsány její dopady a důsledky.
Doktorandka CEITEC VUT Alžběta Ressnerová v Innovative Genomics Institute v Berkeley zkoumala, jak dopravit „genetické nůžky“ na určený cíl v těle a odstranit nežádoucí mutaci, která způsobuje nevyléčitelnou nemoc. Kde jsou hranice při „editování“ lidí? Co znamená demokratizace genové terapie a jaký je recept vědkyně, která má v Americe už dvě nabídky na postdoka?
Zatímco křížení dvou různých biologických druhů je v říši zvířat vzácným jevem, u rostlin představuje mezidruhová hybridizace jeden ze základních mechanismů, kterým vznikají nové druhy. Projekt Davida Kopeckého Genomová dominance jako nástroj evolučních změn u kříženců podpořený Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) se zaměřil na vzájemné soužití dvou rozdílných rodičovských genomů v buněčném jádře kříženců.
- Začátek
- Předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
- Následující
- Konec
