Zobrazení položek podle značky: genetika

Až dvě třetiny všech nádorových onemocnění vznikají kvůli chybám, které se objeví během replikace DNA. A právě té se věnuje laboratoř Hany Polášek-Sedláčkové z Biofyzikálního ústavu AV ČR, která na výzkum nových molekulární drah získala prestižní EMBO Installation grant (v hodnotě přes 6 milionů Kč). Jediná z ČR.

V pátek 24. listopadu byli na tiskové konferenci představeni vítězové 22. ročníku soutěže Česká hlava 2023. Před sedmi lety byl laureátem Národní ceny zástupce Ústavu molekulární genetiky AV ČR Jiří Forejt, jehož kariéra začala před 55 lety.

Americká FDA má rozhodnout, zda povolí první využití editace genomu pomocí CRISPR/Cas9 k léčbě srpkovité anémie. Tímto onemocněním trpí celosvětově přes sedm milionů lidí. Americká léková agentura tak čelí rozhodnutí, zda povolit genovou terapii, jež má potenciál pomoci velkému množství pacientů, ale zároveň nejsou ještě plně popsány její dopady a důsledky.

Doktorandka CEITEC VUT Alžběta Ressnerová v Innovative Genomics Institute v Berkeley zkoumala, jak dopravit „genetické nůžky“ na určený cíl v těle a odstranit nežádoucí mutaci, která způsobuje nevyléčitelnou nemoc. Kde jsou hranice při „editování“ lidí? Co znamená demokratizace genové terapie a jaký je recept vědkyně, která má v Americe už dvě nabídky na postdoka?

Zatímco křížení dvou různých biologických druhů je v říši zvířat vzácným jevem, u rostlin představuje mezidruhová hybridizace jeden ze základních mechanismů, kterým vznikají nové druhy. Projekt Davida Kopeckého Genomová dominance jako nástroj evolučních změn u kříženců podpořený Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) se zaměřil na vzájemné soužití dvou rozdílných rodičovských genomů v buněčném jádře kříženců.

Genetička Halina Šimková strávila 14 let ve forenzní laboratoři a dnes se věnuje zejména popularizaci vědy. S redaktorkou portálu Vědavýzkum.cz si povídaly nejenom o předávání myšlenek veřejnosti a studentům, ale i o budoucnosti genetiky a strachu z neznáma, který je spojen s objevováním.

Evropská unie má v oblasti komerčního využití geneticky modifikovaných organismů tvrdá legislativní omezení. Nyní to vypadá, že po tlaku vědecké komunity a podnikatelů se Evropská komise rozhodla přehodnotit odmítavý postoj vůči geneticky modifikovaným produktům rostlinné výroby. Stále ale také zaznívají varování před neuváženým zrušením omezení.

Tým vědců z výzkumného ústavu CEITEC Masarykovy univerzity a Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR pod vedením Jiřího Fajkuse, Petra Fajkuse a Vratislava Pešky učinil fascinující objev týkající se rostlinné DNA a evoluce rostlinných telomer. Výsledky jejich studie byly nedávno publikovány v mezinárodním vědeckém časopise New Phytologist a mohly by mít významné důsledky pro budoucnost šlechtění plodin.

Narodil se v době Williama Shakespeara a dodnes proplouvá hlubokými vodami chladného oceánu. Žralok malohlavý je jedinečným tvorem na Zemi, dožívá se totiž více než 400 let. Nestává se často, aby tým českých molekulárních biologů a bioinformatiků lovil žraloka. Vlastně je to velmi podivuhodná představa. Přesto jde o reálný příběh loňské čtrnáctidenní expedice u islandského ostrova Heimaey.

Genetická mapa západní a střední Eurasie se po posledním glaciálním maximu před zhruba 20 000 lety výrazně změnila. To ukazuje studie, kterou zveřejnili čeští vědci v časopise Nature. Expertky a experti z Archeologického ústavu AV ČR v Brně zkoumali kompletní lidský genom 356 mužů a žen, kteří žili v letech 50 000–5000 před naším letopočtem.