Geneticky modifikovanou potravinou a krmivem se rozumí taková potravina a krmivo, které obsahuje geneticky modifikované organismy (GMO), sestává z nich nebo je z nich vyrobena. Legislativní rámec pro oblast GMO potravin a krmiv je řešen na úrovni EU. Uvádění GMO pro použití v potravinách a krmivech na trh EU podléhá velmi přísné regulaci. Poslední závaznou úpravou na evropské úrovni je podle webu eAgri Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003 z roku 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech.
Od roku 2018 je pak v evropském legislativním procesu návrh nové úpravy. Návrh Evropské komise pro Nařízení č. 2023/0226 o rostlinách získaných některými novými genomickými technikami a o jejich potravinách a krmivech nyní podstupuje veřejné připomínkové řízení a následně vstoupí do prvního čtení v Evropském parlamentu. Legislativní proces byl v jedné fázi dokonce pozastaven kvůli útoku hackerů, píše European Scientist.
Nově legislativa zavádí označení NGT, tedy New Genomic Techniques pro postupy, které vedou k vytváření geneticky modifikovaných organismů, v kontextu nařízení zejména tedy rostlinných plodin. Mezi tyto NGT Komise řadí například vysoce přesnou metodu CRISPR. Fundamentálním cílem nové legislativy je podle webu Science Business rozvolnění pravidel a možnost na evropském trhu prodávat potraviny obsahující GMO nebo vyrobené prostřednictvím NGT. Vědecká komunita několik let přinášela důkazy toho, že modifikace genomu plodin není pro člověka závadná a pravidla by se těmto zjištěním měla přizpůsobit. Studie, kterou si nechala Evropská komise vypracovat, analyzuje nejen omezení současné úpravy, ale také zájmy stakeholderů nebo například konkurenceschopnost EU v této oblasti.
„Existují silné indicie, že platné právní předpisy nejsou pro některé NGT a jejich výrobky vhodné, a že je třeba je přizpůsobit vědeckému a technologickému pokroku. […] Studie potvrdila, že produkty NGT mají potenciál přispět k udržitelným zemědělsko-potravinářským systémům v souladu s cíli evropských strategií Green Deal a Farm to Fork,“ poukazují závěry studie na faktické i politické limity platné úpravy. Zároveň však dodává, že „Současně by aplikace NGT v zemědělském odvětví neměly narušovat ostatní aspekty udržitelné produkce potravin, například pokud jde o ekologické zemědělství.“
Nesouhlas organické lobby
Ačkoli jde o klíčovou studii, podle které bylo Nařízení č. 2023/0226 formulováno, ne všichni stakeholdeři s myšlenkou rozvolnění pravidel souhlasí. Je také evidentní, kdo jsou tyto zájmové skupiny. Například IFOAM – Organics International, mezinárodní sdružení organizací pro ekologické potraviny a zemědělství, již vydalo prohlášení, ve kterém se staví proti rozvolnění pravidel a bojí se zejména toho, že (některé) potraviny vzniklé skrze NGT takto již nově nebudou značeny a tudíž se spotřebitel o jejich povaze nedozví.
„Vynětí některých NGT z posuzování rizik, sledovatelnosti a označování je krokem zpět pro biologickou bezpečnost a informovanost spotřebitelů a pravděpodobně nepřinese žádný přínos pro udržitelnost. Tento návrh je spíše masivním urychlením lukrativního obchodního modelu biotechnologického a chemického průmyslu,“ komentuje návrh prezident IFOAM Jan Plagge.
Rozlišení NGT plodin do dvou kategorií
Je ovšem nutné upozornit, že základem Nařízení EK je rozlišení potravin vzniklých skrze NGT do dvou skupin. V první skupině, tedy v kategorii 1, budou evidovány rostliny/plodiny, které sice vznikly použitím NTG, stejného výsledku by se však došlo i klasickým šlechtěním. Jde tak v principu pouze o urychlení a zefektivnění přirozeného procesu křížení. Nařízení pak také „stanoví ověřovací postup a kritéria pro ověření, zda rostliny NGT získané cílenou mutagenezí nebo cisgenezí mohly být rovněž získány přirozenou cestou nebo konvenčními šlechtitelskými technikami […]. Rostliny kategorie 1 NGT jsou vyňaty z požadavků právních předpisů o GMO a vztahují se na ně ustanovení platná pro konvenční rostliny. V ekologické produkci však zůstávají zakázány.“ Komise také navrhuje omezit počet změn, kterých lze na rostlině provést na 20.
Komise tvrdí, že množství 20 modifikací není určeno svévolně a je podloženo vědeckými poznatky. „Myslím, že je to konzervativní počet, ale v této fázi dáváme přednost preventivnímu přístupu a vylučujeme složitější modifikace. Toto číslo má oporu ve vědecké literatuře,“ uvedl pro Science Business jeden z vysokých úředníků EU.
V kategorii 2 pak najdeme rostliny získané pomocí NGT, které ale nesplňují kritéria toho, že by jejich vzniku mohlo být dosaženo také přirozenou cestou nebo konvenčním šlechtěním. „Rostliny a produkty kategorie 2, vytvořené pomocí NGT, nadále podléhají požadavkům na sledovatelnost a označování podle právních předpisů Unie o GMO […] Členské státy budou povinny přijmout opatření pro koexistenci těchto a běžných plodin, aby se zabránilo nechtěné přítomnosti rostlin vytvořených skrze NGT v ekologických a konvenčních plodinách,“ popisuje návrh Nařízení kategorii 2.
Co na to veřejnost?
Celá novinka pak má důsledky nejen pro legislativu a pěstování plodin s/z GMO, ale také na samotný výzkum a vývoj v této oblasti, stejně tak jako na veřejné mínění o GMO. Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) již několik let sbírá data k názoru české veřejnosti na geneticky modifikované potraviny. Z posledního vydání průzkumu, z podzimu 2021, je zřejmé, že Češi jsou velmi obezřetní, pokud jde o nákup a konzumaci potravin s GMO. „Výrazná většina dotázaných (74 %) se s pojmem geneticky modifikovaných plodin setkala,“ uvádí zpráva z průzkumu.
Téměř jedna čtvrtina občanů pak ale považuje genetickou úpravu plodin za morálně nepřijatelnou. Nicméně asi 40 % obyvatel by si geneticky modifikovanou potravinu stejně koupilo a jen 23 % obyvatel je přesvědčeno, že konzumace GMO je bezpečná. Od roku 2016 se tyto údaje příliš neliší. Průzkum Eurobarometru v roce 2021 zjistil, že 70 % respondentů si myslí, že biotechnologie a genetické inženýrství bude mít v příštích 20 letech pozitivní dopad na život.
Odborná studie z roku 2021 však uvádí, že podpora GMO v Evropě dlouhodobě (mezi lety 1991 a 2010) klesala. Naopak produkty získané metodami cisgenze si získaly u respondentů větší míru schválení. Jde o metodu, která je součástí kategorie 1 diskutovaného návrhu.
Výzkum, vývoj a konkurenceschopnost
Evropa je v oblasti výzkumu a aplikace NGT na plodiny relativně pozadu a to právě kvůli chybějící legislativní úpravě, která by dovolovala takto vytvořené plodiny sázet, využívat a dále prodávat. „V tomto směru vedou jiné země, ekonomické velmoci jako USA, země s velkým zájmem o inovace jako Austrálie nebo lidnaté země jako Indie,“ řekla Bettina Stark-Watzinge, německá ministryně pro vědu a vzdělávání. Dále také podle Jense Sundströma, člena European Plant Science Organisation, „výzvy v rámci výzkumného programu EU Horizon Europe diskriminují používání NGT ve financovaných projektech“.
Nedostatek finančních prostředků na úrovni EU vede k nadměrnému spoléhání se na vnitrostátní financování a vychyluje výzkumné prostředí ve prospěch USA a Číny, dodává Science Business.
Autor: Vědavýzkum.cz (TH)
Zdroje: Science Business, Návrh Nařízení Evropské komise, Studie Evropské komise, European Scientist
