Zobrazení položek podle značky: genetika
Nobelovu cenu získal poměrně brzy, bylo mu dvaapadesát. Dnes stojí v čele největšího biomedicínského institutu v Evropě, stále vede výzkumnou skupinu, je vědeckým poradcem při Evropské komisi a často se vyjadřuje k politice. Genetik Sir Paul Nurse v Brně převzal čestný titul na Mendelově univerzitě – a právě na odkaz vědce, jehož jméno škola nese, několikrát s úctou vzpomněl. Podle něj si Česko jednoho z největších výzkumníků světa málo váží.
Jmenuje se Zora a je to první domácí slepice na světě, která je cíleně geneticky upravená. Zároveň dokáže odolávat viru ptačí leukózy, což je nebezpečný patogen domácí drůbeže. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a společnosti Biopharm vyvinuli tuto novou linii slepic pomocí molekulárního nástroje CRISPR/Cas9.
Vědci prokoukli geny huseníčku
Plevelný huseníček z čeledi brukvovitých není zajímavý jen poetickým jménem, ale spíše svými takřka „ideálními“ vlastnostmi pro rostlinný výzkum. Od základního výzkumu až po praktické využití pro šlechtění plodin, jež zasytí přibývající lidstvo... Takový potenciál skýtá pochopení funkcí dvou genů u drobné, ale „modelové“ rostlinky.
Proč je důležité prozkoumat buněčné jádro rostlin? Jak zásadní je genové inženýrství pro aplikovaný výzkum? Proč je zbytečné obávat se geneticky modifikovaných plodin? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru pro magazín vysokých škol Universitas rostlinný genetik Aleš Pečinka z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH).
Evropští vědci vydali otevřené prohlášení, které žádá nově zvolený Evropský parlament, aby povolil moderní metody editace genomu rostlin. Jejich použití by v Evropě mohlo výrazně pomoci rozvoji udržitelného zemědělství. Techniky úpravy genetického kódu minulý rok v Evropě zakázal Evropský soudní dvůr.
Profesor Jaroslav Doležel usedá k rozhovoru s reportérem časopisu MED den poté, co se na začátku června vrátil z Ugandy. Ve spolupráci s Mezinárodním ústavem pro tropické zemědělství se totiž zabývá výzkumem genomu banánovníku. Český vědec, který se proslavil díky svému významnému příspěvku k přečtení celého genomu pšenice, má před sebou další metu.
V tuzemsku ojedinělou laboratoř pro sekvenování DNA, tedy čtení dědičné informace rostlin, vybudovalo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Laboratoř byla otevřena 11. června 2019 u příležitosti zahájení konference Plant Biotechnology: Green for Good V.
Představují geneticky modifikované organismy (GMO) pro lidstvo příležitost, nebo dokonce nezbytnost? Liší se v něčem takové plodiny od rostlin vzniklých tradičním šlechtěním či přirozeným vývojem? Obnáší jejich pěstování nějaká rizika? Odpovědi na tyto a další otázky hledala odborná konference, která proběhla ve čtvrtek 3. dubna v Sále státních aktů Poslanecké sněmovny.
Nač se letos těšit ve vědě
Novinky v editaci genů, boje o publikování studií s volným přístupem (tzv. model open-access) anebo téma biobezpečnosti v laboratořích. To jsou dle vědeckého magazínu Nature hlavní témata, kolem nichž se bude točit výzkum v novém roce.
Vědci olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) vyzvali premiéra Andreje Babiše a další politiky, aby se se zasadili o změnu evropské legislativy týkající se geneticky upravených rostlin v souladu s aktuálním vývojem vědeckého poznání.