Zobrazení položek podle značky: botanika

Od července letošního roku se novým vedoucím sdílené laboratoře rostlinného výzkumu na CEITEC Masarykovy univerzity stal Petr Mokroš, který svůj čas dělí i mezi provozní oddělení. Vystudoval botaniku a má zkušenosti v oblasti cytogenetiky rostlin. Do nové role přináší i předchozí praxí získané zkušenosti s budováním a řízením provozu skleníků a fytotronů.

Když média obletěla zpráva, že se českým vědcům podařilo zobrazit chromozom v přirozeném stavu, často se sdělení redukovalo na úspěch brněnského pracoviště AV ČR, které vyvinulo inovativní zobrazovací metodu A-ESEM. S návrhem využít ji pro studium chromozomů ale přišel Jaroslav Doležel z Olomouce, který se studiu chromozomů věnuje celý svůj profesní život. 

Vědcům z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) se podařilo prokázat, že některé procesy, kterými se rostliny vyrovnávají se stresem prostředí a které byly dosud prokázány u experimentální rostliny huseníčku (Arabidopsis thaliana), fungují i u běžných plodin, jako je řepka olejka.

Půlstoletí bádání, 3349 druhů rostlin a příběhy přesahující hranice jednoho oboru. Jitka Štěpánková z Botanického ústavu AV ČR, hlavní editorka posledních dílů Květeny České republiky, odhaluje zákulisí projektu, jejž letos završilo vydání devátého svazku. Dočtete se o nečekaných objevech, taxonomických záhadách i proč je dílo, které koordinovalo její pracoviště, nepostradatelné pro ochranu rozmanitosti české přírody.

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se po roční přestávce na jaře znovu otevřela veřejnosti s novou budovou pro přednášky a výstavy. Jakou roli má univerzitní botanická zahrada v 21. století a jak přispívá ke vzdělávání a výzkumu na univerzitě? Zjistíte v rozhovoru s vedoucím olomoucké botanické zahrady Václavem Dvořákem.

Mimořádný objev se podařil vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s německými kolegy z Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research identifikovali u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci se šlechtěním odolnějších zemědělských plodin. 

V téměř každém větším městě u nás najdeme botanickou zahradu nebo arboretum. Jenom Unie botanických zahrad jako své členy eviduje 40 subjektů, mezi nimiž jsou jak městské, tak soukromé zahrady. Speciální kategorii mezi nimi tvoří univerzitní botanické zahrady, kterých je u nás celkem devět. Čím jsou specifické? 

Brněnští botanici objevili při výzkumu rostlinného genomu překvapivý trend. Na základě předchozích studií očekávali, že velikost genomu, která zásadně ovlivňuje růst rostlin, se bude zvětšovat od rovníku k pólům. Výzkum ale ukázal významné rozdíly mezi severní a jižní polokoulí, které jsou dány tím, jak velikost genomu ovlivňuje rozšíření rostlin ve vztahu k místnímu klimatu.

Nová studie zpracovaná vědci Botanického ústavu AV ČR ukazuje, že v českých lesích postupně došlo k výraznému posunu v biodiverzitě rostlinných společenstev. Výsledky studie potvrdily postupný přechod od pestřejších lesů k jednotvárnějším, převážně stinným porostům, které jsou také bohatší na živiny.

Vynikajícím výsledkem, který v budoucnu přispěje ke šlechtění obilovin, se mohou pochlubit rostlinní genetici z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Po čtyřech letech výzkumu vyvinuli nástroj, který umožňuje živě sledovat procesy množení buněk v ječmeni. O objevu, na kterém experti z ÚEB spolupracovali s týmy z Univerzity Palackého, informuje významný vědecký časopis The Plant Journal.