Zobrazení položek podle značky: univerzita

Se začátkem prázdnin přichází také aktualizovaná vydání mezinárodních žebříčků srovnávajících jednotlivé univerzity. Jedním z těchto rankingů je i Leidenský žebříček, srovnávající vědecký výkon více než 1300 univerzit po celém světě. Obdobně jako v minulých letech se do této společnosti dostalo i několik českých univerzit. Jak si stojí ve srovnání jednotlivých indikátorů? A které univerzity jsou vzory v oblasti vědy?

NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR uspořádalo 24. a 25. listopadu 2022 v Praze mezinárodní konferenci s názvem „Ending gender-based violence in academia: Toward gender-equal, safe and inclusive research and higher education“. Zaměřuje se na sexuální obtěžování a násilí na vysokých školách a koná se v rámci českého předsednictví v Radě EU.

Ve svém blogu se Dalibor Štys zamýšlí nad tím, proč je skutečný spin-off, který by fungoval a byl užitečný, velmi vzácný. Reaguje tak na nedávný příspěvek Martina Fuska. Rovněž si ve svém textu klade otázku, co brzdí rozvoj univerzitních spin-offů. 

Různé žebříčky vysokých škol se stále těší velké popularitě. V jakých oborech české univerzity vynikají a kde naopak zaostávají, už víme. Jak jsou na tom ale vysoké školy v mezinárodním srovnání udržitelnosti svého fungování a kdo je světovým lídrem v minimalizaci uhlíkové stopy?

Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Nepřehlédněte novou příručku k synergiím mezi EIT a MSCA nebo možnost registrovat se na webinář k Novému evropskému Bauhausu. Dozvíte se také jak se zapojit do programu MSCA4Ukraine nebo o nových výzvách pro aliance Evropských univerzit. Přečíst si můžete také o příležitostech pro výzkum mozku nebo kvantových počítačích v České republice.

Impulzem k napsání této obrany akademické samosprávy je nedávný rozhovor s Vladimírem Maříkem. Akademické senáty (dále AS) nemají jen kontrolní funkci, kterou jim přisuzuje Vladimír Mařík, ale jsou orgány akademické samosprávy autonomních vysokých škol. Schvalují zásadní dokumenty jako rozpočet vysokých škol a fakult a volí rektory a děkany.

Díky podpoře Evropské komise z programů Erasmus+ a Horizont 2020 vznikne v Evropě celkem 24 nových univerzitních aliancí. Ty doplní 17 stávajících uskupení, která uspěla v loňské výzvě. Za Českou republiku se do spolupráce nově zapojí Univerzita Palackého v Olomouci a České vysoké učení technické v Praze.

Po celém světě se množí snahy podpořit v jednotlivých zemích několik vybraných univerzit, aby v mezinárodní konkurenci dosáhly co nejlepšího výsledku. Ten se mnohdy měří získanou příčkou v mezinárodních žebřících. Přestože tyto snahy mohou vést k vytčenému cíli, nesou s sebou celou řadu nebezpečí.

Karanténní opatření způsobila po celém světě univerzitám celou řadu potíží. Ještě těžší rozhodnutí však na vysoké školy teprve čekají. V post-koronavirovém období se budou muset vyrovnat s výpadkem příjmů, ztrátou zahraničních studentů i požadavky na nová technologická řešení.

Nová studie ukazuje, že vědci si nejsou tak úplně vědomi vlivu, který na jejich práci má systém hodnocení výsledků vědecké práce. Ze závěrů studie také vyplynulo, že hodnocení ovlivňuje odlišně přírodovědné a humanitní obory.