Zobrazení položek podle značky: hodnocení

Každoročně zveřejňované výsledky národního hodnocení vědních oborů a výzkumných organizací u nás vzbuzují menší pozornost, než zahraniční žebříčky vysokých škol. Je to myslím dáno tím, že výsledky hodnocení nejsou dost propagovány, je poměrně složité se jimi prokousat a pak je také pochopit. V nové sérii blogů se tedy nabízím jako průvodce.

Na Dnech vědy, výzkumu a inovací, které se konaly 12. a 13. září v Brně, vzbudila velký zájem přednáška zástupců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o blížícím se hodnocení vysokých škol, které by mělo proběhnout na jaře 2025. Z čeho se bude hodnocení skládat? Jak bude probíhat? Bude se lišit od Metodiky 2020?

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen „Rada") na svém 403. zasedání schválila výstupy z hodnocení v Modulu 1 a 2. Hodnocení na národní úrovni  je realizováno v souladu s Metodikou 2017+ a M17+ Příručkou.  

Důvěryhodnost akademických metrik je ohrožena obchodem s falešnými citacemi. Nedávný experiment názorně odhalil, jak snadno lze ukazatele, jako jsou citace, zmanipulovat, což může podkopat jejich skutečnou hodnotu a význam v akademickém světě.

Od 16. září 2024 bude zprovozněna www aplikace „SKV – Systém Kvalitních Výsledků“, která je určena pro sběr vybraných výsledků k hodnocení nástrojem vzdálených recenzí podle Metodiky 2017+. 

Rekordní množství stažených (ve smyslu odstraněných, v angličtině retracted) článků, nadužívání autocitací i práce napsaná pomocí AI. To jsou jen některé nešvary, jimž v současnosti čelí vědecká komunita, a které ve svém důsledku znevěrohodňují vědeckou práci jako celek.

Na redakci portálu Vědavýzkum.cz se obrátili autoři petice, která vyzývá k zachování pravidelné roční periodicity hodnocení vybraných výstupů podle Modulu 1 Metodiky 2017+ s prosbou o zveřejnění. O vyjádření jsme požádali nejen autory petice, ale i další odborníky. Přinášíme vám jejich názory.

Časopis UK Forum si klade otázku, jaký význam mají žebříčky vysokých škol a jaké to je, být v nich na předních místech. Tuto otázku položil i rektorce Oxfordské univerzity Irene Tracyové. Oxford byl totiž již osmkrát za sebou hodnocen coby nejlepší univerzita světa dle renomovaného rankingu Times Higher Education (THE).

ERC neboli Evropská výzkumná rada přistoupila v Pracovním programu pro rok 2024 k reformě procesu hodnocení. Změny se týkají mj. způsobu, jak posuzovat dosavadní profil a zkušenosti PI, ale také reformulace otázek pro hodnocení kvality navrhovaného projektu.

Bez informací o personálním oborovém zázemí výzkumných pracovišť každé jejich hodnocení kulhá. Avšak informace o personálním zázemí je v Česku těžké  získat. Vykazovací systémy na to stále nejsou nastaveny. A hodnocení založené pouze na základě počtu výsledků, bez přihlédnutí k velikosti pracovišť, může být velmi zavádějící. Zpravidla to ubližuje menším špičkovým pracovištím, která na sebe nemohou upozorňovat velikostí a počty publikací.