Zobrazení položek podle značky: hodnocení

Na redakci portálu Vědavýzkum.cz se obrátili autoři petice, která vyzývá k zachování pravidelné roční periodicity hodnocení vybraných výstupů podle Modulu 1 Metodiky 2017+ s prosbou o zveřejnění. O vyjádření jsme požádali nejen autory petice, ale i další odborníky. Přinášíme vám jejich názory.

Časopis UK Forum si klade otázku, jaký význam mají žebříčky vysokých škol a jaké to je, být v nich na předních místech. Tuto otázku položil i rektorce Oxfordské univerzity Irene Tracyové. Oxford byl totiž již osmkrát za sebou hodnocen coby nejlepší univerzita světa dle renomovaného rankingu Times Higher Education (THE).

ERC neboli Evropská výzkumná rada přistoupila v Pracovním programu pro rok 2024 k reformě procesu hodnocení. Změny se týkají mj. způsobu, jak posuzovat dosavadní profil a zkušenosti PI, ale také reformulace otázek pro hodnocení kvality navrhovaného projektu.

Bez informací o personálním oborovém zázemí výzkumných pracovišť každé jejich hodnocení kulhá. Avšak informace o personálním zázemí je v Česku těžké  získat. Vykazovací systémy na to stále nejsou nastaveny. A hodnocení založené pouze na základě počtu výsledků, bez přihlédnutí k velikosti pracovišť, může být velmi zavádějící. Zpravidla to ubližuje menším špičkovým pracovištím, která na sebe nemohou upozorňovat velikostí a počty publikací. 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy hledá odborné hodnotitele k zařazení do Seznamu expertů pro odborné hodnocení návrhů projektů výzkumu, vývoje a inovací, přijatých v programu INTER-EXCELLENCE II (2021-2029).

Masarykova univerzita, jako první instituce z Česka a šestá na světě, zveřejnila plán, ve kterém určuje svou vizi změn v procesech hodnocení výzkumu, výzkumných pracovníků a organizací provádějících výzkum.

Jednou z věcí, kterými přispěla Západočeská univerzita v Plzni českému vysokému školství, je systém IS/STAG. Před třiceti lety pomohl univerzitě s přechodem na kreditní systém studia. Přečtěte si rozhovor s jedním z jeho tvůrců Zdeňkem Ryjáčkem.

Austrálie a Velká Británie připravují změnu systému hodnocení veřejných výzkumných organizací. Budou tamní poskytovatelé podpory a grantové agentury více naslouchat vědcům? Anebo se pojetí excelence posouvá směrem k větší inkluzi – k aktivnější participaci lokálních komunit ve výzkumu? Jaká hodnoticí kritéria převažují jinde, v Polsku či Švédsku?

Operační program Jan Amos Komenský zveřejnil v červnu 2023 výsledky prvního hodnocení ve výzvě Špičkový výzkum, která podpoří projekty výzkumných organizací celkovou částkou až osm miliard korun. Jak v prvním hodnocení dopadly jednotlivé projekty?

Se začátkem prázdnin přichází také aktualizovaná vydání mezinárodních žebříčků srovnávajících jednotlivé univerzity. Jedním z těchto rankingů je i Leidenský žebříček, srovnávající vědecký výkon více než 1300 univerzit po celém světě. Obdobně jako v minulých letech se do této společnosti dostalo i několik českých univerzit. Jak si stojí ve srovnání jednotlivých indikátorů? A které univerzity jsou vzory v oblasti vědy?