Zobrazení položek podle značky: hodnocení

Časopis PLOS One nedávno zveřejnil článek Alberta Baciniho a kol. Ve volném překladu se článek nazývá "Citační hry vyvolané bibliometrickým hodnocením". Analýza odhaluje, že relativně nové národní hodnocení italské vědy a vědců založené mimo jiné na citacích spustilo mezi italskou vědeckou komunitou vlnu strategického citování se, ať už formou sebe-citací nebo citačních klubů. Zjištění studie ale rozhodně neznamená, že bibliometrie je k ničemu, a že hodnocení vědy je třeba poslat k šípku. 

Čas od času mi v e-mailu přistane článek nebo proklamace kritizující bibliometrické ukazatele. Namnoze oprávněná kritika však často trpí dvěma zásadními nedostatky. Jednak pomíjí reálné alternativy k hodnocení pomocí bibliometrie. A dále neberou v potaz, že s bibliometrickými ukazateli pracují lidé z masa a kostí, jejichž schopnost pojmout rozsáhlé sestavy alternativních ukazatelů mají své limity.

Výsledky posledního žebříčku U-Multirank 2019 naznačují, že vysoké školy s vysokým podílem zahraničních studentů a akademického personálu dosahují lepších výsledků z hlediska vědeckého výkonu, transferu znalostí i výuky. České výsledky se v této oblasti postupně zlepšují.

U příležitosti euro-voleb přinesl časopis Nature řadu článků o nedávné minulosti a budoucnosti vědy v EU. O Česku se tam toho bohužel moc nedozvíme. Naštěstí a shodou okolností ve stejnou dobu vyšla nová interaktivní studie IDEA, kde se na postupnou globalizaci české vědy můžeme podívat podrobně. 

Největší čínská grantová agentura zkouší nový nástroj umělé inteligence, který sám vybírá hodnotitele grantových žádostí, a to ve snaze o zefektivnění a zrychlení celého hodnocení. Podle některých vědců je přístup National Natural Science Foundation of China celosvětově unikátní, jiní jsou ohledně schopnosti umělé inteligence zlepšit hodnotící proces skeptičtí.

Nová studie ukazuje, že odborné posudky často píše někdo jiný, než kdo je pod nimi podepsaný. Výzkum se zaměřil na zkušenosti skoro 500 mladých výzkumníků s psaním odborných posudků pro vědecké časopisy. Z jeho závěrů vyplynulo, že téměř polovina respondentů někdy psala odborný posudek za svého nadřízeného.

Hodnocení na základě takzvaného impakt faktoru časopisů je hojně diskutované téma. Nová studie ukazuje, že individuální hodnocení vědců je v praxi ve vysoké míře založeno právě na impaktech časopisů, ve kterých publikují. Tato praxe sebou přináší ale i řadu nevýhod.

Ačkoliv v některých vybraných oborech patří české vysoké školy ke světové špičce, v průměru v oborových žebříčcích spíše stagnují, nebo dokonce klesají. Vyplývá to alespoň z nejnovějšího srovnání společnosti Quacquarelli Symonds.

V poslední době se v příspěvcích na portále Vědavýzkum.cz mluví o prvním rozdělování prostředků dle Metodiky 2017+ a o sledování kvality výstupů s důrazem na časopisy v databázi Web of Science, zejména ty v prvním a druhém kvartilu dle indexu AIS.

Je rozdíl mezi peer review a pseudo peer review. K tomu správnému je třeba především kvalifikace a čas, jinak se jeho výsledek neliší od obyčejné bibliometrie, píše v dalším komentáři Dalibor Štys.