Zobrazení položek podle značky: hodnocení

S Klementem Tocknerem, výkonným ředitelem Senckenberg Society for Nature Research v německém Frankfurtu, jsme si povídali o rozdílech mezi základním a aplikovaným výzkumem. Řeč přišla také na to, co by potřebovala česká věda, aby se její výsledky zlepšily.

V souladu s Metodikou hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací proběhlo v roce 2020 hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol ve všech pěti modulech hodnocení, čímž byl dokončen první pětiletý cyklus hodnocení dle nové Metodiky. Jak jednotlivé školy dopadly v agregovaném hodnocení?

Za dobu existence Technologické agentury ČR výrazně vzrostlo množství možností podpory výzkumných záměrů, což se projevuje na nejrůznějších hodnotitelských činnostech. Z tohoto důvodu se značně zvyšuje potřeba rozšířit řady hodnotitelů. Jaké jsou možnosti a výhody spolupráce v roli hodnodnotitele a jak se do hodnocení výzkumu zapojit?

Univerzita Karlova (UK) zveřejňuje rozsáhlý a unikátní dokument ‘Bibliometric support for Evaluation of Research at Charles University 2014-2018‘. Ten představoval důležitou informační oporu nedávno dokončeného hodnocení vědy na UK. Univerzita věří, že zveřejnění dokumentu uvítá akademická i širší veřejnost, a že inspiruje i další výzkumné organizace v českém univerzitním a neuniverzitním sektoru.

V současné době probíhá aktualizace databáze hodnotitelů a hodnotitelek výzkumných projektů Technologické agentury ČR. Hledáme odbornice a odborníky na výzkum, vývoj a inovace napříč všemi obory, zejména z aplikačního, ale i akademického prostředí, kteří mají zkušenost s uplatňováním výsledků výzkumu v praxi.

Mezinárodní Rada pro hodnocení tvůrčí činnosti dokončila vnitřní hodnocení vědecké činnosti na Univerzitě Karlově, o čemž jsme již informovali. Jak v rozsáhlém hodnocení dopadly jednotlivé fakulty?

Na konci března Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) schválila výsledky takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+. Výzkumné organizace byly rozděleny do čtyř skupin podle kvality jejich vybraných výsledků výzkumu a vývoje v národním měřítku. Jak si jednotlivé vysoké školy a další výzkumné organizace po třech letech hodnocení vedou?

Jak vypadalo hodnocení vědy na MU a jejího společenského dopadu podle národní metodiky? Tajemník hodnotitelského panelu Petr Kalíšek představuje právě uzavřené hodnocení Masarykovy univerzity, které probíhalo v rámci evaluace všech výzkumných vysokých škol v ČR.

V posledních letech se umělá inteligence zapojuje do řízení vědy stále častěji. Nově zveřejněný článek nyní navrhuje systém přijímání vědců, který bude fungovat na základě strojového hodnocení. Podle jeho autorek to může přinést větší transparentnost při přijímacím řízení.

Když není výsledek aplikovaného výzkumu aplikován, je na tom stejně, jako když není teoretický výsledek publikován. Nikdy se nedozvíme, jestli k něčemu byl! Když se nevyrábí, neprodává, nekupuje a/nebo neužívá, pak není nikomu ku prospěchu.