Zobrazení položek podle značky: vysoké školy

Není tomu ani měsíc, co začal třetí akademický rok, který doprovází integrace studentů z Ukrajiny na tuzemské vysoké školy. Jaké jsou jejich počty? Jaké obory studují nejčastěji a s jakými problémy se potýkají?

Ve středu 9. října 2024 vyšly výsledky jednoho z nejuznávanějších žebříčků vysokých škol, který vydává britský magazín Times Higher Education – Times Higher Education World University Rankings (THE WUR). V žebříčku bylo hodnoceno i 17 českých univerzit – nejlépe dopadla Univerzita Karlova následovaná Masarykovou univerzitou a Českou zemědělskou univerzitou v Praze.

Odolnost vůči nelegitimnímu ovlivňování ze strany rizikových států, jako je například Čína, se stává jednou z priorit výzkumného prostředí západních států. K jakým bezpečnostním opatřením ve vzdělávání a výzkumu přistupují české instituce? 

České vysoké školy začínají v rámci celoživotního vzdělávání nabízet tzv. mikrocertifikáty. Jejich zavádění je součástí Národního plánu obnovy v rámci projektu koordinovaného Univerzitou Karlovou. Tento koncept má sloužit k získání dovedností, které kvalifikovaným zaměstnancům na dynamicky se měnícím trhu práce chybí, stejně jako vylepšit životopis čerstvým absolventům. Které vysoké školy již mikrocertifikáty nabízejí, jak dlouho trvá jejich absolvování a jak se na jejich náplni podílí sami zaměstnavatelé? 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) si vás dovoluje pozvat na 1. ročník konference Dny vědy, výzkumu a inovací, pořádané  ve dnech 12. a 13. září 2024. Konference se uskuteční v univerzitním kampusu Bohunice Masarykovy univerzity v Brně v prostorách CEITEC MU.

Vysokoškoláci mají stále velký deficit ve svém veřejném projevu, který je přitom pro jejich akademický a kariérní úspěch klíčový. Často to vede až k úzkostným stavům. Úzkost z mluvení na veřejnosti mají častěji ženy a nebinární osoby. Vyplývá to ze studie vědců Národního institutu SYRI, kteří analyzovali veřejný projev celkem 1745 vysokoškoláků.

Kvalita vzdělávání a výzkumu v Česku v eurounijním srovnání meziročně mírně stoupla, vyplývá to z aktuální analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví. Napříč evropskou sedmadvacítkou jsme si letos polepšili o jednu příčku a umístili se na 14. pozici, stále jsme ale průměrní. 

V pondělí 3. června, před plánovaným jednáním Poslanecké sněmovny o rozpočtu pro rok 2025, na Palachově náměstí odstartovala protestní akce Kolaps systému upozorňující na nedostatečné financování vzdělávacích institucí. Protest pořádala iniciativa Hodina pravdy, která na problém spojený nejen s humanitními a společenskovědními obory upozornila první akcí 28. března 2023 při příležitosti Dne učitelů.

ČKR podporuje požadavek MŠMT na navýšení výdajů na vzdělávací činnost pro oblast vysokých škol v roce 2025 o 6 miliard Kč. Zároveň připomíná svůj apel na nutnost udržitelného prorůstového financování vysokých škol v dlouhodobém horizontu, bez kterého nelze zajistit odpovídající kvalitu terciárního vzdělávání v ČR a jeho konkurenceschopnost.

Vyšel další žebříček vysokých škol. Tentokrát Global Ranking of Academic Subjects, který porovnává jednotlivá vědní odvětví a obory. To v českém kontextu, kdy se většinou neumisťujeme na předních příčkách, může zdánlivě pomoci systematičtěji rozkrýt kvalitu jednotlivých oborů a fakult vysokých škol. Jak se ale na tyto žebříčky dívají jednotlivé univerzity a jaké jsou mezery v jejich metodice?