Zobrazení položek podle značky: vysoké školy

Slovenským akademickým prostředím hýbe diskuze o novém systému vysokoškolských akreditací. Jozef Hvorecký ve svém novém blogu upozorňuje na některé a možné negativní důsledky, které může přinést. 

Jozef Hvorecký se ve svém dalším blogu zamýšlí nad smyslupností kritérií, které zveřejnila Slovenská akreditační agentura pro vysoké školy (SAAVŠ). Co podle něj vysokým školám na Slovensku chybí? A proč si myslí, že jedno z hlavních poslání univerzit - vychovávat odborně a morálně vyspělé jedince - je v ohrožení?

Polské ministerstvo vědy a vysokého školství minulý týden zveřejnilo seznam elitních výzkumných univerzit. Na základě doporučení mezinárodního panelu odborníků vybrali do programu Excellence Initiative – Research University (v polštině Inicjatywa Doskonalosci–Uczelnia Badawcza) deset vysokých škol, které budou označeny jako výzkumné. Budou tedy dostávat od státu více peněz na výzkum – minimálně v následujících šesti letech.

Naposled byly výsledky vysokých škol obodovány kafemlejnkem (dle Metodiky 2013) v rámci Hodnocení 2016. Šlo o výsledky publikované v roce 2015. Pak přišla Metodika 2017+, která kafemlejnek nahradila oborovým peer-review hodnocením v řadě dimenzí. Poprvé šlo o výsledky z roku 2016. Navzdory tomu ministerstvo školství mezi vysoké školy peníze i na rok 2019 rozdělilo zjednodušenou verzí původního kafemlejnku.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo dne 30. října 2019 dokumentaci k provedení hodnocení výzkumných organizací v roce 2020 podle Metodiky hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol.

Po dlouhém čekání spatřila světlo světa metodika hodnocení výzkumu a vývoje na vysokých školách. Hodnocení by podle ní mělo proběhnout již v roce 2020. Na to, že metodika dosud nebyla komunikována s akademickou veřejností a nebyla pilotně vyzkoušena, je to plán spíše zbrklý než akční.

Akademici v Indii debatují o výhodách a nevýhodách celoplošného přijetí systému tenure-track, který by byl podobný tomu na amerických výzkumných ústavech a univerzitách. Několik z indických institucí, jako například Indian Institute of Science v Bengaluru, tento systém již zavedlo, zatímco jiné, včetně Indian Institutes of Technology, používá nadále zkušební dobu.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se v rámci svého 347. zasedání zabývala materiálem Metodika hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol, který bude předložen ke schválení vládě. Rada po vypořádání vnitřního připomínkového řízení a také připomínek reprezentace vysokých škol materiál schválila. Nyní bude zaslán do mezirezortního připomínkového řízení.

V nejnovějším vydání prestižního žebříčku společnosti Quacquarelli Symonds se umístilo hned devět českých vysokých škol, z toho čtyři vůbec poprvé. Pět již tradičně hodnocených tuzemských univerzit si mírně polepšilo. Světovým lídrem zůstává již osmým rokem Massachusetts Institute of Technology.

Hlavní diskutující o stavu vědy a vysokého školství čím dál více připomínají příslovečné čerstvě vyorané myši. Buď vědomě lžou, nebo si zakrývají oči a uši jako ty čínské opice. No, pravda, už nejsme ti mladí plní optimismu, kteří věděli, že ve světě je spousta volných míst a že práci určitě najdeme.