Zobrazení položek podle značky: Daniel Münich

Každoročně zveřejňované výsledky národního hodnocení vědních oborů a výzkumných organizací u nás vzbuzují menší pozornost, než zahraniční žebříčky vysokých škol. Je to myslím dáno tím, že výsledky hodnocení nejsou dost propagovány, je poměrně složité se jimi prokousat a pak je také pochopit. V nové sérii blogů se tedy nabízím jako průvodce.

Na každoroční konferenci k Metodice hodnocení výzkumných organizací byly kromě jiného představeny kontury zamýšlených úprav hodnocení. Vyvolalo to velkou pozornost akademiků a teď proti tomu dokonce vznikla petice. V principu s peticí souzním. V reakci na ni se díky portálu Vědavýzkum.cz rozběhla užitečná diskuse.

Nedávno jsem měl čest vystoupit na každoroční konferenci Implementace Metodiky 2017+. Každoročně se tam rekapitulují zkušenosti z národního hodnocení a záměry do budoucna. Mé vystoupení okořenil trapný lapsus, když jsem si nemohl vzpomenout, co ukazuje jeden z grafů. V tomto blogu svou přednášku stručně rekapituluji, snad bez lapsů a na pár místech jsem ji o něco vylepšil.

Investiční fond i&i Biotech Fund oznamuje zahájení spolupráce s Danielem Münichem, který doplnil poradní výbor fondu. Renomovaný český ekonom se tak připojí k delegátovi Evropského investičního fondu a bude z pozice zástupce bio-inovačního centra i&i Prague a celého inovačního ekosystému okolo Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) podporovat další rozvoj fondu.

Hodnocení dopadů grantové podpory výzkumu může být podobně náročná věda jako třeba kosmologie nebo jaderná fyzika. A poznatky jsou pro společnost neméně důležité. Protože v sázce je i hodně peněz, vítejte v oboru ekonomie vědy. Že jste o něm dosud neslyšeli? Nemusíte se stydět, protože tento obor u nás zůstává popelkou.

Na programové prohlášení nové vlády si budeme muset ještě chvíli počkat. Koalice stran budoucí vlády však již veřejnosti Koaliční smlouvu na volební období 2021-2025 předložila . O můj stručný názor na její obsah v sekci "Vysoké školy, věda, výzkum a inovace" jsem se nedávno podělil s portálem Vědavýzkum.cz. Níže můj názor najdete ve výrazně rozšířené verzi i s odkazy a obrázky.

V dnešním blogu reaguji na komentáře čtenářů k nedávnému blogu. Upozornil jsem v něm na neambiciózní trojdohodu vlády, reprezentace vysokých škol a Akademie věd ČR ohledně minimálního tempa navyšování institucionální podpory výzkumu. Inspirací zřejmě byl německý Pakt pro výzkum a inovace pro období 2021-2030, ve kterém se německá vláda zavázala k 3% ročnímu růstu finanční podpory.

Minule jsem si stýskal na publikační slabost českých společenských věd. Dnes se podívám na vědy technické. Srovnání českého publikačního výkonu s průměrem starých zemí EU15 jsem si udělal sám, protože ho oborové zprávy vládního Hodnocení 2018 bohužel neobsahují. I ve vědách technických publikační kvantita válcuje kvalitu.

České společenské vědy v oblasti základního výzkumu nevzkvétají ani třicet let po pádu komunistického režimu. Ztráta na průměr starších zemí EU15 zůstává obrovská. Kafemlejnkové pseudohodnocení nám to dlouhá léta tajilo. Současné pojetí Hodnocení 2018 podle Metodiky 2017+ ve formě oficiálních výstupů nám to bohužel tají i nadále. Přitom poznání existence problému je předpokladem  jeho řešení. Nacházíme se tak nadále ve fázi nula. Příslibem do budoucna jsou kusé zprávy z listopadového jednání vládní Rady pro výzkum.

Naposled byly výsledky vysokých škol obodovány kafemlejnkem (dle Metodiky 2013) v rámci Hodnocení 2016. Šlo o výsledky publikované v roce 2015. Pak přišla Metodika 2017+, která kafemlejnek nahradila oborovým peer-review hodnocením v řadě dimenzí. Poprvé šlo o výsledky z roku 2016. Navzdory tomu ministerstvo školství mezi vysoké školy peníze i na rok 2019 rozdělilo zjednodušenou verzí původního kafemlejnku.