Zobrazení položek podle značky: Web of Science

Databáze Web of Science umožňuje hodnotit vědecké publikace na základě jejich citovanosti. Přinášíme analýzu nejcitovanějších článků s afiliací k českým výzkumným institucím za minulý rok. Data ukázala, že nejvíce citací sbírají mezinárodní týmy a vědci publikující z oboru klinické medicíny.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace na svém 361. zasedání dne 30. října 2020 požádala výzkumné organizace, aby provedly opravu a doplnění údajů v databázích RIV a Web of Science.  Dále z důvodu korektnosti hodnocení a za účelem dalšího zpřesnění bibliometrických analýz v rámci Modulu 2 požádala výzkumné organizace, aby zavedly ORCID (ResearcherID) hlášení výzkumníků.

Pracovníci Institutu pro ekonomickou a demokratickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR vytvořili aplikaci, která umožňuje mapovat oborový citační ohlas časopiseckých publikačních výsledků pracovišť v České republice v databázi Web of Science.

Minule jsem si stýskal na publikační slabost českých společenských věd. Dnes se podívám na vědy technické. Srovnání českého publikačního výkonu s průměrem starých zemí EU15 jsem si udělal sám, protože ho oborové zprávy vládního Hodnocení 2018 bohužel neobsahují. I ve vědách technických publikační kvantita válcuje kvalitu.

České společenské vědy v oblasti základního výzkumu nevzkvétají ani třicet let po pádu komunistického režimu. Ztráta na průměr starších zemí EU15 zůstává obrovská. Kafemlejnkové pseudohodnocení nám to dlouhá léta tajilo. Současné pojetí Hodnocení 2018 podle Metodiky 2017+ ve formě oficiálních výstupů nám to bohužel tají i nadále. Přitom poznání existence problému je předpokladem  jeho řešení. Nacházíme se tak nadále ve fázi nula. Příslibem do budoucna jsou kusé zprávy z listopadového jednání vládní Rady pro výzkum.

Zatímco obor klinické medicíny je v databázi Web of Science zastoupen v počtu 2126 časopisů, badatelé z oborů mediální studia nebo historie a archeologie mají s 85, respektive 87 časopisy publikační možnosti mnohem omezenější. Mohou se tyto rozdíly projevit při hodnocení vědy?

Predátorské publikování je často probíraným a bolestivým neduhem současné vědy. Autoři nové studie si ale položili závažnou otázku – jak lze takové predátorské časopisy definovat? Odhalit odborný časopis, který provozuje podvodné publikování, je totiž mnohdy obtížné. Nová studie se snaží popsat základní charakteristiky predátorských časopisů.

Martin Rychlík ve svém článku píše, že nejcitovanější vědci jsou chemici. Ano. Všichni jmenovaní jsou skvělí a zaslouží velikou úctu! Náš chemický výzkum je skvělý! A přesto je článek a zejména jeho titulek poněkud zavádějící!

V elitní desítce výzkumníků působících v Česku, kteří mají největší měřitelný vliv, převažují chemici. Ženy v ní chybějí. Sedm chemiků, botanik a dva fyzikové. Taková je sestava elitní desítky nejcitovanějších vědců, kteří po několik let působí v institucích v Česku.

Světlo světa spatřil další světový žebříček univerzit. Vychází hlavně z rozsahu a úrovně vědy. Je založen na bibliometrických ukazatelích, což v Česku začíná být zbožňovaný způsob hodnocení vědy. Žebříček navíc rozlišuje oborové skupiny. Umístění českých škol v žebříčku je i proto hodné pozornosti. Navzdory nevyhnutelné kritizovatelnosti metodiky každého takového žebříčku, jiná věrohodnější mezinárodní srovnání našich vysokých škol k ruce zatím stále nemáme.