Zobrazení položek podle značky: publikace

Akreditační úřad zbavil neslavně slavnou Národohospodářskou fakultu (NF) Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) možnosti navrhovat profesory v oboru ekonomie. Jedním z klíčových oficiálních důvodů zřejmě bude nedostatečná publikační činnost akademiků fakulty.

Bez informací o personálním oborovém zázemí výzkumných pracovišť každé jejich hodnocení kulhá. Avšak informace o personálním zázemí je v Česku těžké  získat. Vykazovací systémy na to stále nejsou nastaveny. A hodnocení založené pouze na základě počtu výsledků, bez přihlédnutí k velikosti pracovišť, může být velmi zavádějící. Zpravidla to ubližuje menším špičkovým pracovištím, která na sebe nemohou upozorňovat velikostí a počty publikací. 

Věda se v poslední době potýká s nárůstem počtu extrémně produktivních vědců, jež mají na svém kontě enormní množství článků. Šampioni tak píšou až jeden článek každých pět dní včetně víkendů a svátků. Jak je to možné? A které země či obory tímto neduhem nejvíce trpí?

V článku Technologického centra Praha, který vyšel v magazínu ECHO 4-5/2023, sledují, jak se během uplynulých čtyř desetiletí změnil charakter českých vědeckých publikací (tj. publikací, na nichž se podíleli čeští autoři), konkrétně jak se měnily jejich počet, citovanost, oborové zaměření, a k jakým změnám došlo z hlediska intenzity mezinárodní či průmyslové spolupráce při vzniku těchto publikací.

Nakladatelství Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy přináší na trh ojedinělou knižní příručku Science Communication: Úvod do komunikace vědy. V patnácti kapitolách pojednává o tom, proč je důležité komunikovat výstupy vědy k široké veřejnosti, a jak to dělat co možná nejlépe.

Čím dál tím větší tlak na produkci odborných výstupů ve vědě bývá často uváděn jako jedna z příčin, proč jsou podvodné metody v této oblasti nejen na vzestupu, ale jsou také daleko sofistikovanější. Analýzy mapující současný stav navíc naznačují alarmující zjištění: 20–30 % studií je nevěrohodných. Jak se lze bránit?

Nejen, že ve vědě neustále stoupá počet publikací, ale roste také počet výzkumníků a výzkumnic. I proto je stále důležitější rychle a bezproblémově určit autory a autorky konkrétních výsledků vědecké práce. V tomto ohledu může pomoci ORCID iD – šestnáctimístný identifikátor, který jednoznačně určí, kdo je kdo ve vědě.

Přesvědčivý důkaz existence supermasivních černých dvojděr v aktivních galaktických jádrech přinesl mezinárodní výzkumný tým, jehož součastí byl i astrofyzik Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výsledky studie, která zpracovávala data získaná největšími radioteleskopy na světě, byly nedávno prezentovány v prestižním odborném časopise The Astrophysical Journal.

Teoretický fyzik Peter Higgs, stojící za předpovědí existence Higgsova bosonu, je dnes zmiňovaný nejen mezi vědci, ale i v široké veřejnosti. Pro tu vstoupil do světla reflektorů ziskem Nobelovy ceny za předpověď oné částice. Pro svět vědy má však Peter Higgs ještě další důležitý význam a to díky příběhu, který se s jeho vědeckou kariérou pojí.

Akademičtí vydavatelé začali rozšiřovat svůj byznys o vlastní preprintové servery, které se snaží propojit se svými časopisy. Pokud budou tyto trendy pokračovat, tak preprinty mohou nahradit akademické žurnály a zvýšit kvalitu vědeckého publikování.