Zobrazení položek podle značky: etika

Věda se v poslední době potýká s nárůstem počtu extrémně produktivních vědců, jež mají na svém kontě enormní množství článků. Šampioni tak píšou až jeden článek každých pět dní včetně víkendů a svátků. Jak je to možné? A které země či obory tímto neduhem nejvíce trpí?

Proč by výzkumníci a výzkumnice měli využívat perzistentní identifikátory? Kolik času jim mohou podle dostupných analýz ušetřit? Na to jsme se zeptali Alice Meadows z konzultační společnosti MoreBrains, která se analýzou přínosů perzistentních identifikátorů zabývá.

Čím dál tím větší tlak na produkci odborných výstupů ve vědě bývá často uváděn jako jedna z příčin, proč jsou podvodné metody v této oblasti nejen na vzestupu, ale jsou také daleko sofistikovanější. Analýzy mapující současný stav navíc naznačují alarmující zjištění: 20–30 % studií je nevěrohodných. Jak se lze bránit?

Vědecké instituce v Saúdské Arábii údajně nabízejí vysoce citovaným zahraničním vědeckým pracovníkům finanční odměny a další benefity, pokud tito vědci označí saúdské instituce za své primární působiště. Výsledkem těchto praktik má být upevnění pozic saúdských akademických institucí v prestižních globálních žebříčcích.

Kam směřuje zrychlování procesu publikování vědeckých výstupů? Srovnání dvou nedávných studií ukazuje alespoň dvě možné odpovědi: zrychlování vede ke snižování kvality výstupů či ke zvyšování tlaku na podobu efektivity samotného procesu publikování.

Stojíte před něčím zcela novým – chcete založit svoji vlastní skupinu. Možná zjistíte, že vám vaše dosavadní znalosti nestačí. Oslovili jsme čtyři vědce, kteří mají různé zkušenosti s vedením své vlastní výzkumné skupiny. Jaké překážky museli překonat, aby se mohli vůbec stát respektovanými lídry?

O transformaci, kterou umělá inteligence přináší, se hovoří stále častěji. Co to ale znamená pro výzkumné pracovníky a pracovnice? Jak mohou umělou inteligenci využít? A jak je to s etikou jejího použití například při tvorbě vědeckých článků?

Autocenzura v oblasti vědy brání akademickým pracovníkům a vědeckým zaměstnancům k vyjádření určitých názorů, které by mohly vyvolat kontroverzi, negativní reakci veřejnosti či tvrdou odezvu ze strany některých států. Výzkumnice a výzkumníci přitom tomuto masivnímu tlaku často musí čelit sami – institucím totiž chybí postupy či zkušenosti, jak své zaměstnance chránit. 

Letošní grantové výzvy Grantové agentury ČR (GAČR) přinesly několik novinek, které rozproudily intenzivní debatu ve vědecké komunitě. Přečtěte si komentář Michaela Komma ze spolku Věda žije! k plánovaným úpravám.

Na Katedře filosofie Technické univerzity v Liberci se aktuálně provádí šetření zaměřené na otázku etického rozhodování v oblasti výzkumu a vývoje nanotechnologií. Zapojit se do něj může i široká veřejnost. V Česku zatím podobný výzkum proveden nebyl. Respondenti mají navíc možnost podívat se na vyhodnocení dílčích částí dotazníků.