Zobrazení položek podle značky: byrokracie

Snad hlavní důvod, proč se jako vědec v zahraničí zdráhám v blízké budoucnosti vrátit do ČR, je míra byrokracie, detailních kontrol a výkazů při řešení grantů. Proč to tlačí vědce k průměrnému výzkumu? A proč systém, jako ten ve Velké Británii, který vědcům a vědkyním věří, funguje tak dobře? O tom se zamýšlíme v tomto textu.

Proč by výzkumníci a výzkumnice měli využívat perzistentní identifikátory? Kolik času jim mohou podle dostupných analýz ušetřit? Na to jsme se zeptali Alice Meadows z konzultační společnosti MoreBrains, která se analýzou přínosů perzistentních identifikátorů zabývá.

Naďa Witzanyová ve svém komentáři vysvětluje na základě své zkušenosti, jak by mohlo sjednocení procesních pravidel poskytování účelové podpory snížit administrativní zátěž poskytovatele i příjemce a současně poskytnout státu možnost efektivně řídit systém poskytování účelové podpory ve vědě, výzkumu a inovacích.

Novým vedoucím výzkumné skupiny Chytré nanonástroje na CEITEC VUT se v září stal Vojtěch Adam. Vedoucí Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně a držitel prestižního ERC grantu plánuje zachovat dosavadní multidisciplinárnost skupiny a podporovat využití materiálových věd v řešení biologických, biochemických a chemických problémů. Kromě toho chce vyřešit financování i stávající byrokratickou zátěž vědců.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zveřejnilo Strategický záměr pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 včetně plánu jeho realizace a přílohy Strategie internacionalizace vysokého školství. Tři z šesti jeho prioritních cílů se významně dotýkají oblasti výzkumu a vývoje na vysokých školách.

Fyzikálního chemika a biochemika Jiřího Šponera výzkum výsostně baví. Co ho naopak čím dál víc vysiluje, je všepožírající administrativa a byrokratizace vědy. Co mu vadí na grantech pro vědce věnující se základnímu výzkumu i proč často vnímá vynucenou mobilitu studentů i výzkumníků jako zlo, prozrazuje v rozhovoru pro magazín Universitas.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se sešla v pátek 13. prosince 2019 ve Strakově akademii k pravidelnému zasedání. K hlavním bodům jednání patřily systém zavádění Inovační strategie ČR, opatření k minimalizaci administrativní zátěže v podpoře vědy a výzkumu, či Analýza stavu VaVaI včetně mezinárodního srovnání.

Mezi dlouhou řadou výzev, kterým současný výzkum a vývoj čelí, jako jsou otázka otevřeného publikování, etika spolupráce se soukromými subjekty, hodnocení výzkumného výkonu či způsob financování, se to zdá být téměř neviditelné téma. Na kvalitu výzkumu může mít ale nečekaně velký vliv. Řeč je o pracovních podmínkách administrativních pracovníků.

Minulý týden v Telči proběhl další ročník letní školy organizovaný společností alevia, partnerem portálu. Tentokrát byla určena manažerům výzkumných organizací a zástupcům center transferu technologií. Diskutovala se témata spojená s ochranou duševního vlastnictví, oceňováním a transferem, ale i aktuální směřování vědní politiky či nadměrná byrokracie ve vědě.

Václav Hořejší je po letech v ředitelské pozici v Ústavu molekulární genetiky AV ČR opět v laboratoři a vědecká práce ho stále baví. S financemi do vědy to sice nevidí špatně, ale nechce být přehnaně optimistický. O byrokracii a administrativě ve vědě si ovšem myslí, že se stále zhoršuje.