facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

MŠMT zveřejnilo strategický záměr pro oblast vysokých škol od roku 2021

1. 7. 2020
MŠMT zveřejnilo strategický záměr pro oblast vysokých škol od roku 2021

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zveřejnilo Strategický záměr pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 včetně plánu jeho realizace a přílohy Strategie internacionalizace vysokého školství. Tři z šesti jeho prioritních cílů se významně dotýkají oblasti výzkumu a vývoje na vysokých školách.

Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 („SZ2021+“) rozpracovává obecné priority formulované zastřešujícími dokumenty, zejména Strategií vzdělávací politiky do roku 2030+ a Inovační strategií ČR: Country for the Future, a doplňuje je o další podstatná témata specifická pro sektor vysokého školství.

záměr

Dokument byl připravován v roce 2019 a na začátku roku 2020 ve spolupráci MŠMT s vysokými školami a dalšími partnery a experty. Jeho dokončení poznamenala neočekávaná pandemie COVID-19 a přijímán je v období ekonomické nejistoty a očekávání ekonomické krize. Ministr školství Robert Plaga v úvodním slovu říká, že bude usilovat o to, aby její důsledky byly pro rozpočty vysokých škol co nejmenší, zároveň však upozorňuje na možná rizika, která tato situace přinesla: „Je možné, že implementaci některých opatření, například v oblasti doktorských stipendií, bude nutné o rok nebo i několik let odložit a přistupovat ke strategickým změnám pomaleji, než bychom bývali chtěli.“ Významná část cílů Strategického záměru však podle Plagy není na dodatečném financování přímo závislá a spíše než nové výdaje přináší změnu kultury, procesů a způsobu náhledu na některé problémy. „Jejich naplňování tedy není potenciálními ekonomickými problémy ohroženo a cíle Strategického záměru jsou stejně relevantní nyní, jako byly před pandemií COVID-19,“ dodává ministr.

SZ2021+ neusiluje o revoluční změny, snaží se spíše navazovat na to dobré, co se v minulém období povedlo a řešit dílčí nedostatky v systému. „Věřím, že právě stabilita kurzu je to, co vysoké školy a další partneři potřebují, aby se mohli adaptovat na nedávno přijaté reformy v oblasti akreditací, financování a hodnocení výzkumných organizacích a dobudovat své vnitřní procesy a kapacity,“ uvádí Robert Plaga.

Dokument formuluje obecnou vizi vysokého školství a jeho význam pro společnost rozpracovanou do dvaceti bodů. Obsahuje celkem šest prioritních cílů, jejichž naplňování má být v následujícím období klíčové pro rozvoj celého sektoru:

  1. Rozvíjet kompetence přímo relevantní pro život a praxi v 21. století
  2. Zlepšit dostupnost a relevanci flexibilních forem vzdělávání
  3. Zvýšit efektivitu a kvalitu doktorského studia
  4. Posilovat strategické řízení a efektivní využívání kapacit v oblasti výzkumu a vývoje na vysokých školách
  5. Budovat kapacity pro strategické řízení vysokého školství
  6. Snížit administrativní zatížení pracovníků vysokých škol, aby se mohli naplno věnovat svému poslání

Jednotlivé prioritní cíle jsou rozpracovány na úroveň operačních cílů a konkrétních opatření. Pro oblast výzkumu, vývoje a inovací jsou relevantní především cíle 3, 4 a také 6.

Efektivita a kvalita doktorského studia

ČR v současnosti v mezinárodním srovnání s ohledem na velikost vysokého školství vykazuje vysoce nadprůměrný počet studujících v doktorských studijních programech („DSP“), ale v důsledku jejich nízké úspěšnosti spíše mírně podprůměrný počet absolventů. Průměrná délka úspěšného studia dosahuje téměř 5,5 roku a přesahuje standardní dobu studia zhruba o 50 %, výjimkou nejsou ani studenti setrvávající v systému 8 a více let. Pouze zhruba 7 % studentů dokončuje studium v řádném termínu a celková úspěšnost se pohybuje kolem 40 % – neúspěšných studentů je tak více než úspěšných.

Cílem je zásadně zvýšit efektivitu systému jak z hlediska vynaložených prostředků, tak z hlediska času a potenciálu studujících i jejich školitelů. Počet absolventů by měl být v dlouhodobém měřítku zachován na stávající úrovni (zhruba 2 000 absolventů ročně v prezenční a kombinované formě dohromady), ale měl by se snížit počet přijímaných uchazečů, kteří budou vybráni na základě jasně definovaných kvalitativních měřítek. Bude jim poskytována kvalitní podpora a zázemí, budou se intenzivněji věnovat studiu a svému disertačnímu výzkumu a ve výsledku vzroste i míra jejich úspěšnosti a zkrátí se průměrná doba úspěšného studia. Navrhovaná opatření povedou ke zvýšení zodpovědnosti vysokých škol za úspěšnost a kvalitu svých systémů doktorského studia, která bude vyvážena zvýšením autonomie při nakládání s veřejnými prostředky.

K tomuto prioritnímu cíli jsou přiřazeny následující operační cíle:

A. Zajistit studujícím v prezenční formě doktorských studijních programů dostatečné finanční podmínky pro kvalitní studium;
B. Excelentním zájemcům o doktorské studium nabídnout nadstandardní motivační finanční podmínky;
C. Posilovat kvalitu, otevřenost a internacionalizaci doktorského studia;
D. Zlepšovat podmínky pro úspěšné studium, včetně podpory slaďování studia a rodinného života, a posilovat sociální integraci doktorandů.

Strategické řízení a efektivní využívání kapacit v oblasti VVI

Výuka a výzkum jsou na vysokých školách vzájemně neoddělitelné a míra jejich propojení je sama o sobě ukazatelem kvality vysoké školy. Vysoké školy jsou zároveň jedinými institucemi, na nichž je systematicky připravována a vychovávána budoucí generace jak vědeckých pracovníků, tak odborníků pro mnoho dalších pozic. Na rozdíl od jiných výzkumných organizací se tak vysoké školy nemohou úzce specializovat pouze na oblasti, ve kterých dosahují excelentních výsledků, ale musí systematicky rozvíjet a kultivovat široké spektrum oborů. Tato specifická povaha vysokoškolského výzkumu má dopady i na podobu jeho hodnocení a finanční podpory.

Vysoké školy byly v minulosti úspěšné v získávání projektových prostředků na VaV, což přineslo řadu pozitivních, ale i negativních dopadů. Na jednu stranu přineslo soutěživé prostředí tlak na kvalitu a možnost státu prostřednictvím výzev směřovat hlavní směry výzkumu v souladu s národními prioritami. Na druhou stranu velmi vysoký podíl účelové (projektové) finanční podpory výzkumu nepodporuje možnosti strategického řízení na úrovni vysokých škol a jednotlivých pracovišť a produkuje nestabilitu výzkumných týmů.

Vysoké školy prozatím pouze omezenou měrou využívají možnosti financování svých výzkumných aktivit ze zahraničních zdrojů. Příčinami tohoto stavu je v první řadě nízká míra motivace k samotné účasti, která vyplývá mimo jiné ze skutečnosti, že národní zdroje financování jsou v řadě případů méně kompetitivní. Za druhou příčinu můžeme považovat nedostatečnou míru internacionalizace českého vysokoškolského prostředí a tedy i schopnost vysokých škol v ČR nabízet mezinárodně konkurenceschopné prostředí pro rozvoj špičkových vědeckých kariér. Překážkou je převládající českojazyčné prostředí, nedostatečné administrativně-podpůrné zázemí pro rozvoj výzkumných aktivit či omezené možnosti kariérního růstu zahraničních odborníků.

Cílem navržených opatření je tuto situaci změnit – prohloubit internacionalizaci výzkumu realizovaného na vysokých školách zapojením do mezinárodních projektů a zvýšením počtu zde působících zahraničních odborníků, posílit strategickou roli vedení vysokých škol a zefektivnit jejich řízení.

K tomuto prioritnímu cíli jsou přiřazeny následující operační cíle:

A. Dokončit komplexní proměnu prostředí a nastavení procesů;
B. Zajistit rozvoj infrastrukturních služeb;
C. Podporovat excelenci a společenskou relevanci výzkumu;
D. Rozvíjet mezinárodní spolupráci;
E. Spolupracovat se strategickými partnery při realizaci politiky VaV.

Administrativní zátěž

Poslední prioritní cíl souvisí také s aktivitami Rady pro výzkum, vývoj a inovace k minimalizaci administrativní zátěže v podpoře vědy a výzkumu, které byly zahájeny v minulém roce.

Dle SZ2021+ je problémem silná byrokratizace řady řídicích a kontrolních procesů spojená s velkou administrativní zátěží dopadající na vedení vysokých škol a jejich součástí i na řadové pracovníky. Ta vychází jednak z velké míry nedůvěry mezi jednotlivými aktéry a jednak z nedostatečné odborné připravenosti a personální kapacity administrativních aparátů vysokých škol i orgánů státní správy. Přímým důsledkem toho je velké zatížení akademických a vedoucích pracovníků činnostmi, které přímo nesouvisí s jejich primárními úkoly, což negativně ovlivňuje jejich motivaci, snižuje atraktivitu vysokých škol jako zaměstnavatelů a může být i příčinou syndromu vyhoření.

Redukce administrativní zátěže akademických pracovníků musí vést po dvou liniích – na jedné straně eliminací duplicitních a neopodstatněných požadavků z vnějšího prostředí a reformou mechanismů dohledu veřejné správy při poskytování veřejné podpory (od kontroly vstupů a procesů směrem k orientaci na výstupy), na druhé straně rozvojem profesionálních aparátů a zefektivňováním procesů uvnitř samotných vysokých škol.

Jedním z nástrojů zefektivnění těchto procesů je jejich pokračující digitalizace, a to jak v rámci vysokých škol, tak při jejich komunikaci s veřejnou správou. Významný potenciál pro snížení administrativní zátěže představuje zjednodušení řízení v oblasti projektového a účelového financování. Příkladem může být zavádění systémů vnitřního hodnocení kvality, vytvoření modelu institucionální akreditace, stabilizace příspěvku na činnost nebo zavedení hodnocení dle Metodiky 2017+. Logickým návazným krokem bude přenesení zodpovědnosti v oblasti zajištění vstupů a procesů pro realizaci projektů na vysoké školy a zaměření kontroly ze strany veřejné správy zejména na kvalitu výsledků.

K tomuto prioritnímu cíli jsou přiřazeny následující operační cíle:

A. Zjednodušit předávání informací veřejné správě a zlepšovat dostupnost a oběh informací pomocí pokračující digitalizace agend;
B. Zjednodušit zadávání a hodnocení projektů;
C. Podpořit rozvoj profesionálních aparátů zajišťujících podpůrné služby pro akademické pracovníky a chod škol;
D. Zajistit výměnu zkušeností a informací mezi veřejnou správou a vysokými školami a podpořit přenos dobré praxe ze zahraničí;
E. Zvyšovat právní jistotu vysokých škol.

Internacionalizace oblasti vysokých škol

Samostatnou přílohou Strategického zámětu 2021+ je Strategie internacionalizace vysokého školství na období od roku 2021, která formuluje cíle a opatření pro posílení mezinárodního rozměru činnosti vysokých škol. Ústřední vize strategie v oblasti internacionalizace se vztahuje k roku 2030. V kontextu VaV směřuje například ke stavu, kdy 80 % všech absolventů doktorských studijních programů v prezenční formě studia bude absolvovat zahraniční pobyt nebo stáž v délce alespoň 30 dní, nebo k většímu zapojení vysokých škol do strategické mezinárodní spolupráce, partnerství, členství v mezinárodních konsorciích a organizacích a budování zahraničních kapacit.

Jak dál

V závěru dokumentu je popsán nejen podrobný proces vzniku SZ2021+ zahrnující konzultace s širokým spektrem aktérů, ale především způsob jeho naplňování a vyhodnocování. Stejně jako proces přípravy SZ2021+ má být i implementace založena na kolaborativním přístupu a intenzivní komunikaci mezi ministerstvem, vysokými školami a dalšími partnery. Pro příští rok je vydán samostatný Plán realizace strategického záměru pro oblast vysokých škol pro rok 2021

Implementace SZ2021+ má být podpořena celou řadou nástrojů, včetně finančních. Těmi nejvýznamnějšími jsou Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK), připravovaný v koordinaci se strategickým záměrem, který řadu jeho témat zohlední ve vyhlášených výzvách a Program na podporu strategického řízení vysokých škol, který je nástupcem Institucionálního programu pro veřejné vysoké školy známého z předchozího období.

Celý strategický záměr včetně plánu jeho realizace pro rok 2021 a příloh je dostupný zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: MŠMT