Zobrazení položek podle značky: rozhovor

Oddělení transferu technologií CATRIN má novou posilu. Je jí Jiří Navrátil, který donedávna propojoval vědu a průmysl v rámci aktivit firmy UNICO, jež v této oblasti patří k tuzemským lídrům. Někdejší výzkumník se komercializaci výzkumu začal věnovat po absolvování Ph.D. studia, první zkušenosti získával na londýnské Imperial College a jejím centru transferu technologií Imperial Innovations. Následně působil jako technologický skaut také na Cambridge Enterprise.

Zeptali jsme se několika držitelů prestižních grantů Evropské výzkumné rady, tedy ERC grantů, jak hodnotí své dosažené úspěchy v roce 2023 a jaké cíle si kladou do roku 2024. 

„Navzdory těžkým začátkům jsem postupně cítil, že směr firmy je natolik jasný, že můžeme dosáhnout významných úspěchů v léčbě virových onemocnění,“ říká český rodák a virolog Tomáš Cihlář, který příští rok oslaví třicetileté výročí působení v americké firmě Gilead Sciences, kde vyvíjí léky na HIV, ebolu, covid-19 a další virové infekce.

„U českých chlapců systematicky klesá produkce testosteronu, což souvisí s tělesným zdravím i budoucí potencí. Dívkám naopak ubývá přirozené tvorby estrogenu a hrozí jim kardiovaskulární onemocnění. Pokud nebudeme mít zdravou dětskou populaci, čeká nás enormní finanční zatížení zdravotní péče budoucích generací. Stát musí něco dělat,“ varuje docent Martin Musálek z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK.

František Vejražka z katedry radioelektroniky na Fakultě elektrotechnické ČVUT je renesanční člověk. V 70. letech se v Československu se svou skupinou pokoušel vyvinout přijímač amerického družicového navigačního systému GPS. Informace o GPS byly utajovány, a tak mu přátelé tajně dovezli z USA časopis se základním popisem. Před 13 lety s Václavem Hlaváčem založil tradici Setkání s hudbou.

Tereza Zádorová v Grantové agentury (GA ČR) působí jako předsedkyně hodnoticího panelu Péče o krajinu, lesnictví a půdní biologie, ekologie ekosystémů a místopředsedkyně oborové komise Zemědělských a biologicko-environmentálních věd. Na České zemědělské univerzitě v Praze se zabývá koluviálními půdami, které vznikají pod svahy převážně v důsledku člověkem akcelerované eroze, a možnostmi jejich využití při rekonstrukci vývoje krajiny.

Prestižní Cenu předsedy Grantové agentury ČR za vynikající výzkum letos získala také vědkyně Asa Gholizadeh, která působí na České zemědělské univerzitě v Praze, kde se zabývá využitím satelitních map při výzkumu kontaminace půdy. Co ji přivedlo do Česka? Která oblast výzkumu je jí nejbližší a která vědkyně je pro ni inspirací v její kariéře?

Na portálu partnerského magazínu Univerzity Karlovy Forum vyšel rozhovor s naším šéfredaktorem Janem Tesárkem. Přečtěte si nejen o jeho zkušenosti s prací pro portál Vědavýzkum.cz, ale třeba také o studiu sociologie a antropologie u nás a v zahraničí nebo o jeho současném vědeckém zájmu.

S generálním ředitelem Siemens ČR, členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace a významným propagátorem digitalizace českých firem Eduardem Palíškem o spolupráci českých firem s akademickou sférou, cestě za větší konkurenceschopností i jiném způsobu vedení univerzit.

Už několik let funguje na Univerzitě Karlově specializované Herzlovo centrum izraelských studií (HCIS). Vede jej doktorka Irena Kalhousová, která vystudovala politologii v Jeruzalémě, evropská studia v Cambridge a doktorát z mezinárodních vztahů získala na London School of Economics. Nyní působí na Fakultě sociálních věd UK, často vystupuje v médiích.