Zobrazení položek podle značky: rozhovor
Michal Opatrný: Schází nám podpora spolupráce společenskovědního výzkumu s jinými partnery než s komerční sférou
Michal Opatrný, vedoucí Katedry etiky, psychologie a charitativní práce na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, se v rozhovoru pro ResearchJobs.cz rozpovídal o aplikovaném výzkumu v oblasti sociálních a humanitních věd. Jaké vidí nedostatky v podpoře aplikovaného výzkumu ve společenskovědní oblasti a jak jsou na tom na KTF JU s interdisciplinaritou?
Ačkoliv se letošní konference LIBS2020 přesunula z japonského Kjóta do virtuálního prostředí, i tak se povedlo v rámci programu ocenit výzkumníky z různých částí světa. Mezi nimi byla i Zita Salajková, která se na CEITEC VUT a italské University of Bari Aldo Moro úspěšně věnuje oboru laserové spektroskopie.
Karolína Korvasová: Matfyzačka nadšená do biologie
Karolínu Korvasovou biologie lákala už během bakalářského studia matematiky na MFF UK. I proto odešla na magisterské studium se zaměřením na matematickou biologii do Nizozemska a později pokračovala na stáž do Austrálie a na doktorát do Německa, který aktuálně dokončuje. Zabývá se aktivitou mozku během pohybu a od ledna se vrací na Matfyz.
Jakub Brom: Na počátku byl vědecký zájem, brzy nás ale začali oslovovat potenciální zájemci
Vědec Jakub Brom, spolu se svými kolegy na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích vytvořil software RemoteGuard, který odhaduje kvalitativní parametry vody ze satelitních snímků. V rozhovoru pro portál Vědavýzkum.cz jsme si povídali o vzniku a financování projektu, o spolupráci s dalšími subjekty i o plánované expanzi do zahraničí.
Steven Forrest: K přilákání zahraničních vědců je důležité vytvářet mezinárodní prostředí
Steven Forrest přijel na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, aby zde vyvíjel deskovou hru, která má studenty naučit zvládat povodňová rizika. Jak se mu v Čechách daří, s jakými překážkami se setkává a co by podle něj měla česká věda dělat, aby byla více konkurenceschopná?
„Místo toho, abychom žadatelům o ERC granty jen říkali, co a jak mají dělat, postavíme je do role hodnotitelů, aby si sami uvědomili, co je špatně,“ říká Zdeněk Strakoš z MFF UK, jenž pro mladé vědce spolupořádá workshopy a dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů v soutěži o granty Evropské výzkumné rady (ERC). Má k tomu vynikající předpoklady: sám léta pomáhal vybírat nejoriginálnější evropské vědce v oborech výpočetních věd a informatiky.
Co trápí českou vědu? S Liborem Grubhofferem, ředitelem Biologického centra AV ČR, jsme hovořili o dopadech koronavirové pandemie na vědeckou práci, vysokých školách i o evropském rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace.
Projekt Univerzity Pardubice s názvem Centrum pro etiku jako studium hodnoty člověka byl podpořen z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci výzvy Podpora excelentních výzkumných týmů částkou 104 miliony korun. V čem je podpořený projekt důležitý a jak se podařilo poskládat potřebný vědecký tým, prozradila Kamila Pacovská, zástupkyně vedoucího výzkumu.
Profesor Stanislav Kmoch se již třicet let věnuje výzkumu vzácných onemocnění. V současné koronavirové pandemii poznatky z jeho laboratoře výrazným způsobem přispěly k vývoji nového postupu pro diagnostiku covid-19 a další virová onemocnění. „Je to vedlejší, ale hezký výsledek našeho dlouholetého výzkumu vzácných onemocnění,“ popisuje Kmoch vznik univerzitního spin-offu GeneSpector.
V předchozím příspěvku Barbora Šumová, investiční manažerka biotechnologického inkubátoru i&i Prague, mluvila o situaci, kdy má vědec nápad a chce si založit vlastní startup. Dnes se zaměří na případ, kdy se výzkumník chce zapojit do nově vznikajícího nebo již existujícího startupu.