Zobrazení položek podle značky: rozhovor

S Mariánem Hajdúchem, ředitelem Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a národním ředitelem velké výzkumné infrastruktury EATRIS-CZ, jsme si povídali o aktuální situaci kolem testování na nový typ koronaviru. Jak testování probíhá a jaké je jeho největší úskalí? A co by se ještě dalo pro zlepšení situace udělat?

Markéta Marvanová absolvovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové a jako čerstvá doktorandka odešla do zahraničí. Během šestnácti let, co žije ve Spojených státech amerických, působila na klinických i akademických pracovištích v pěti státech a nyní patří mezi nejvýznamnější klinické farmaceuty v oblasti neuropsychiatrie v USA.

Uzavřenost podnětům odjinud a zaměstnávání vlastních absolventů je pro školy hrozbou. Anglista a pedagog František Tůma z Masarykovy univerzity si to uvědomil už loni a napsal o tom společně s Petrem Knechtem studii nazvanou „Akademický inbreeding jako rakovina vysokého školství, nebo nezbytnost?“ 

Při příležitosti otevření pracoviště elektronové mikroskopie Mikroskopického centra na Ústavu molekulární genetiky AV ČR jsme měli možnost si popovídat s jeho vedoucím Pavlem Hozákem. V čem je nové pracoviště unikátní? A má Česko možnost na kvalitní vybavení přilákat špičkové vědce ze západu? 

Nobelovu cenu získal poměrně brzy, bylo mu dvaapadesát. Dnes stojí v čele největšího biomedicínského institutu v Evropě, stále vede výzkumnou skupinu, je vědeckým poradcem při Evropské komisi a často se vyjadřuje k politice. Genetik Sir Paul Nurse v Brně převzal čestný titul na Mendelově univerzitě – a právě na odkaz vědce, jehož jméno škola nese, několikrát s úctou vzpomněl. Podle něj si Česko jednoho z největších výzkumníků světa málo váží.

Kamil Paruch patří do generace českých vědců, kteří úspěšně odstartovali svou kariéru v zahraničí, aby posléze zvolili návrat domů. Zpátky v Česku je už deset let. Jak se za nimi ohlíží?

Během předvánoční konference spolku Czexpats in Science jsme měli příležitost popovídat si se zajímavými vědeckými osobnostmi žijícími jak u nás, tak především v zahraničí. Hovořili jsme také s Petrem Šulcem, který v současnosti působí jako Assistant Professor na Arizona State Univerzity ve Spojených státech.

Během předvánoční konference spolku Czexpats in Science jsme měli příležitost popovídat si se zajímavými vědeckými osobnostmi žijícími jak u nás, tak především v zahraničí. Evoluční biolog Pavel Tomančák zakotvil v Max-Planck Institutu v Drážďanech, vyhlíží ale i za oceán. O české vědě říká, že má potenciál, nejprve však musí dojít k strukturním změnám.

Fyzička Jana Kalbáčová Vejpravová, jež má na svém kontě více než stovku prací a několik ocenění, nahlíží na českou vědeckou scénu střízlivýma očima. „Na Západě bych všeho dosáhla mnohem rychleji,“ říká. Především z rodinných důvodů však zůstává v Praze. Díky týmu spolupracovníků a vstřícným kolegům vybudovala na Matematicko-fyzikální fakultě UK během tří let špičkovou laboratoř, jež nemá ve světě obdoby.

Jak souvisí studium divadelní produkce a práv? A co má společného internet a knihtisk? O právech duševního vlastnictví si v předvánočním čase na YOURADIO TALK povídal Aleš Vlk s Vojtěchem Chloupkem.